Dobře vychlazený meloun je tím nejideálnějším způsobem, jak v horkých letních dnech uhasit žízeň. A je jedno, jestli patříte do tábora těch, kteří ho řadí mezi zeleninu, nebo si o něm myslíte, že je ovoce.
Melouny se dělí na dvě hlavní skupiny: vodní a cukrové. Oba druhy patří do čeledi tykvovitých, ale botanicky si navzájem nejsou příliš blízké – cukrový meloun má blíže k okurce než k vodnímu melounu.
Vodní meloun, jak název napovídá, tvoří z 91–95 % voda. Je poměrně chudý na výživné nebo minerální látky, obsahuje vitamín C a betakaroten. Dužnina má nejčastěji sytě červenou barvu, setkáte se ale i se žlutým vnitřkem vodního melounu ananasového.
Meloun se dá také skvěle použít do velmi oblíbené sangrie.
Voda v melounu obsažená pomáhá hydratovat organismus a přispívá ke krásné pokožce – to věděly ženy už ve starém Egyptě. Meloun působí lehce močopudně a má nízkou kalorickou hodnotu, takže je příjemným pomocníkem při redukční dietě.
Jak poznat zralý meloun
Jak poznat zralý meloun? Ještě v mém mládí trhovec vyřízl klín a podle toho jste viděli, jak meloun vypadá uvnitř. Už jsem se s tím dlouho nesetkala, ale i bez téhle pomůcky poznáte zralý kus podle pomalu zasychající stopky, při poklepu zní dutě a při silnějším stisku „vrže“. Neporušený meloun vydrží poměrně dlouho čerstvý.
Typickým znakem cukrových melounů je sladká a aromatická vůně. Na rozdíl od vodního melounu jsou semínka soustředěná ve středu a dají se lehce vydlabat lžičkou.
Cukrové melouny koupíte celoročně, zimní dovoz z jižní Ameriky ale nikdy nebude tak chutný jako letní kusy z Maďarska či Slovenska, které plně dozrály na rostlině. Cukrové melouny se často podávají jako předkrm s plátkem sušené šunky.
Existují speciální lžičky na tvoření kuliček z dužniny a „hrabličky“ na vybíraní peciček z vodních melounů. Můžete je vydlabat a slupku použít jako mísu na ovocný salát. „Vyřezávání“ melounů je ostatně samostatná disciplína. Nic to ale nemění na tom, že nejlépe chutná meloun „jenom tak“ z lednice.