Kde jsou ty časy, kdy byly alternativou bílého pečiva pouze dalamánky nebo žitný Moskevský chléb. Dnes přijde člověk do obchodu a má nepřeberné množství možností. Jenže jak se v tom všem vyznat? Sotva jsme si zvykli na celozrnné pečivo, objevily se v regálech vícezrnné bagetky, bulky i chleby a v poslední době také pečivo se záparou.
Pojďme si tedy připomenout, jaký je rozdíl mezi pečivem celozrnným a vícezrnným, vždyť skoro tři čtvrtiny z nás v rozdílu tápou. Nakonec si představíme i zatím téměř neznámou, a přitom velmi prospěšnou přísadu jménem zápara.
U pečiva je dobré občas i experimentovat, zkuste někdy zapečené housky.
Celozrnná bageta se záparou a ovesnými vločkami je vyrobená z celozrnné pšeničné a celozrnné žitné mouky. S extra bohatým posypem vloček, lnu a sezamu. Díky zápaře (směsi máčených semínek a cereálií) získává pečivo jedinečnou chuť a vydrží déle měkké a vláčné. Někdo si u pečiva musí hlídat například i glykemický index.
Celozrnné pečivo
Zápara navíc dodává do pečiva vlákninu. Výborná i na výrobu netradičních chuťovek. Pokud je na výrobcích označení „celozrnné pečivo“, můžeme si být jisti, že obsahuje nejméně z osmdesáti procent celozrnnou mouku.
Jestli jde o mouku pšeničnou, nebo žitnou není podstatné. Která mouka převažuje, se dočteme dál na obalu nebo v blízkosti regálu s pečivem (u nebaleného pečiva). Celozrnná mouka se vyrábí z neloupaného zrna a obsahuje živiny z klíčku a balastní látky z obalu zrna (otrub).
Ano, jde o tolik potřebnou vlákninu. Celozrnné pečivo se už v našem jídelníčku zabydlelo. Dnes jej celkem běžně seženeme v nejrůznějších podobách od chlebů až po bagety. Mnozí ho dokonce v honbě za zdravím pečou doma z vlastnoručně umleté mouky.
Vícezrnné pečivo
Vícezrnné pečivo nám slibuje něco jiného. Je upečené z klasické pšeničné nebo žitné mouky, která vůbec nemusí být celozrnná. Pečivo však musí krom této mouky obsahovat ještě minimálně 5 % dalších složek, jako jsou jiné obiloviny než pšenice a žito, olejniny nebo luštěniny.
Ve vícezrnné bagetce tak objevíme třeba různé druhy vloček, obilných zrn nebo lámanek, pohanku, ale i lněná a slunečnicová semínka, ořechy či sójové boby. Projevuje se to na chuti a samozřejmě do těla dostáváme i látky, které v běžném chlebu nebo housce nejsou.
Grahamové pečivo
Pro pořádek zmiňme ještě grahamové pečivo. V něm se mísí běžná pšeničná a celozrnná mouka a proti obyčejnému bílému pečivu to znamená více vlákniny hlavně ze slupek obilnin. Kdo se rozhoduje, jaký druh vybrat, může volit podle toho, kdy a k čemu chce pečivo přikusovat.
Záleží nejen na chuti a potřebě vlákniny, ale například i na denní době, kdy jíme. Kdo jí spíš jednostrannou stravu, prospěje svému tělu vícezrnným pečivem. Vhodné je také třeba večer k zeleninovému salátu, abychom na noc trávicí systém nebombardovali obří porcí vlákniny.
Ta ale Čechům obvykle chybí, takže pokud patříte mezi ně, zařazujte častěji celozrnné pečivo. Ve stogramové bulce spolykáme 8–9 gramů vlákniny, a to je asi třetina doporučené denní dávky.
Pečivo se záparou
Pro ty, kteří vyhledávají kvalitní potraviny, je tu navíc pečivo se záparou. Zápara postupně proniká do receptů na domácí chleba i do regálů s pečivem v obchodech. A co to tedy je?
Spařená nebo povařená a nabobtnalá zrnka, ať už třeba pšenice, ječmene, pohanky nebo různých semínek (len, sezam, slunečnice, aj.). Nejen, že spolu s nimi jako u celozrnného pečiva dostaneme do těla prospěšné aminokyseliny a minerály, ale předem namočená zrníčka také postupně svou vlhkost uvolňují do upečeného těsta.
Pečivo je díky tomu krásně vláčné a má zajímavou strukturu i chuť. Navíc díky zápaře vydrží déle čerstvé a měkké. Až tedy objevíte v obchodě pečivo se záparou, nenechávejte ho bez povšimnutí a vyzkoušejte jeho skvělou chuť na vlastní jazyk.
Receptům, dobrému jídlu a zdravému životnímu stylu se věnujeme již od roku 2008. Naším cílem je poskytovat přínosné informace co nejsrozumitelnější formou. Nabízíme nejlepší recepty pro každého, kdo chce jíst dobře a kdo chce do svého jídelníčku zařadit něco nového a chutného.
