Mýtus, který je velmi pevně zakořeněn v našem povědomí, říká, že konzumace vajíček zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Ano, vejce (vaječný žloutek) skutečně obsahují až 300 mg cholesterolu, což je oproti jiným potravinám dost.
Jenže cholesterol obsažený v jídle, a ten, který koluje v našich žilách, je různý. Hladinu cholesterolu v organismu zvyšuje hlavně příjem některých nasycených mastných kyselin.
Těch ovšem jeden žloutek obsahuje kolem 1,4 g, tedy skutečně malé množství. Ve skutečnosti konzumace vajec sice hladinu cholesterolu určitým způsobem ovlivňuje.
Ovšem například oproti konzumaci másla, které nyní zažívá ohromnou renesanci, je vliv vajíček na hladinu cholesterolu téměř zanedbatelný.
Cholesterol si naše tělo asi z jedné třetiny dokonce samo vyrábí, protože ho nutně potřebuje ke své správné funkci. Dvě třetiny cholesterolu přijmeme v potravinách živočišného původu.
Z trávicího traktu se cholesterol vstřebává v různé míře. Když sníme jakékoliv jídlo, žlučník kvůli jeho trávení vyloučí žlučové šťávy, přičemž pro trávení tučných jídel jich vyloučí velké množství.
Tyto šťávy také obsahují hodně cholesterolu – toho, který si vyrábí samo tělo. Žlučové šťávy pak štěpí různé složky stravy, následně probíhá trávení a rozklad všech složek výživy až na jednotlivé molekuly, které se vstřebají sliznicí střeva do krve.
Včetně cholesterolu. A to jak toho, který jsme si sami vyrobili a vyloučili ve žluči, tak toho, který jsme snědli například s vajíčky.
Je možné ovlivnit cholesterol?
A jsme u klíčového okamžiku. My totiž můžeme ovlivnit nejen to, kolik cholesterolu sníme, ale také to, kolik ho ze snědeného jídla skutečně vstřebáme do těla. Klíčová je v tomto případě vláknina z ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva.
Vláknina má totiž unikátní schopnost na sebe cholesterol vázat, a protože je to látka nestravitelná, odchází i s navázaným cholesterolem pryč z organismu spolu se stolicí.
Tento mechanismus je opravdu velmi efektivní a lze jím pomalu, zdravě a přirozeně snížit hladinu cholesterolu v krvi. Stačí ke každému jídlu sníst minimálně 100 g ovoce nebo zeleniny a bílé pečivo vyměnit za celozrnné. Zpočátku alespoň občas a postupně čím dál častěji.
Například tmavá bageta obsahuje až 80% celozrnné mouky (mix celozrnné pšeničné a celozrnné žitné mouky). Obohacená je záparou (speciální směs máčených a tepelně upravených cereálií a semínek), která jí dodává báječnou chuť a vláčnost. Bohatě sypaná směsí ovsených vloček, sezamových a lněných semínek.
Na druhou stranu – hladina cholesterolu v krvi není to jediné, co rozhoduje, jak dlouho budete chodit po světě se zdravým srdcem a cévami.
Velmi důležité jsou nejen poměry mezi jednotlivými frakcemi krevních tuků, ale třeba i tolik podceňovaná fyzická zdatnost. Pokud pro sebe chcete na jaře opravdu něco zdravého udělat, zapomeňte na drsné detoxikační kúry, ale omezte příjem tuků a alkoholu.
Ke každému jídlu jezte hodně ovoce a zeleniny, bílou mouku nahraďte alespoň z části celozrnnou, vyspěte se a běžte se projít nebo proběhnout na čerstvý vzduch. Po pár týdnech uvidíte ten rozdíl.
Receptům, dobrému jídlu a zdravému životnímu stylu se věnujeme již od roku 2008. Naším cílem je poskytovat přínosné informace co nejsrozumitelnější formou. Nabízíme nejlepší recepty pro každého, kdo chce jíst dobře a kdo chce do svého jídelníčku zařadit něco nového a chutného.
