Schválně, kdy na vás naposledy „něco lezlo“? Že to bylo celkem nedávno? Nebo zrovna teď? Není divu – je podzim, ten virózám prostě přeje.
Přitom by vzhledem k dostupnosti čerstvého podzimního ovoce naše tělo mělo být zásobeno vitamínem C. Ten ale nestačí. Vrtkavé počasí způsobuje, že častěji neodhadneme, jak se obléci a buď se přehříváme, potíme a následně někde „ofoukneme“, nebo celý den mrzneme.
Imunitní systém je těmito velkými výkyvy vyčerpáván a jeho výkonnost musí být skutečně skvělá, aby je ustál a odolal všem kýchancům, které schytáme v obchodech, hromadné dopravě, v práci či ve škole.
Obranyschopnost můžeme cíleně zvyšovat tím, co jíme. Ovoce a zelenina jako zdroj vitamínů napadnou asi každého, ovšem kromě vitamínů existuje mnoho dalších, velmi důležitých látek.
Převážná část imunitního systému se nachází v břiše kolem střevních kliček a jeho kondice je silně ovlivňována stavem střevní mikroflóry, tedy osídlením bakteriemi.
Ty mohou být totiž nejen nebezpečné a nežádoucí, ale také žijící s námi v symbióze, prospěšné. Důležité je, jaká je rovnováha právě mezi těmi bakteriemi nepřátelskými a přátelskými.
Pokud je imunitní systém v pořádku, nemusí se vysilovat nelehkým bojem s nepřátelskými bakteriemi a tělo není oslabováno jejich jedovatými produkty. Tuto správnou rovnováhu můžeme pomoci nastolit zejména dvěma způsoby.
Na co se zaměřit?
Můžeme se zaměřit na:
a) probiotika – přímo samotné prospěšné bakterie, které osidlují střevo. Nacházejí se na povrchu zeleniny a ovoce, v zakysaných mléčných výrobcích (laktobacily a bifidobakterie), ale třeba i v mateřském mléce (z čehož vychází doporučení pro maminky – kojte!).
b) prebiotika – vláknina. Ta je obsažena hojně ve slupkách obilovin, olejnin, v zelenině, ovoci, luštěninách. Vláknina prochází střevem nestrávena a slouží pak jako živná půda pro prospěšné bakterie. Tím pomáhá udržovat rovnováhu ve střevě.
Celozrnná bageta se záparou a ovsenými vločkami je vyrobená z celozrnné pšeničné a celozrnné žitné mouky. S extra bohatým posypem vloček, lnu a sezamu.
Díky zápaře (směsi máčených semínek a cereálií) získává pečivo jedinečnou chuť a vydrží déle měkké a vláčné. Zápara navíc dodává do pečiva vlákninu. Výborná i na výrobu netradičních chuťovek.
Střevní mikroflóra je zásadní
Zdravá střevní mikroflóra je pro imunitu zcela zásadní. Při výběru pečiva sáhněte po jeho celozrnné variantě. Toto pečivo nejen že obsahuje nejméně 80 % celozrnné mouky s vysokým obsahem vlákniny z obilných zrn, ale také z něj získáte mnoho dalších cenných látek obsažených v celém obilném zrnu.
Velmi užitečné jsou rovněž různé druhy vícezrnného pečiva s obsahem semen dýně, slunečnice, sezamu, lnu nebo sójových bobů. Ty jsou zdrojem nejen vlákniny, ale například i vitamínu E, selenu, zinku – dalších silných bojovníků s infekcemi.
Trpíte-li již delší dobu nějakým střevním diskomfortem, pociťujete plnost a máte horší trávení, je to další důvod věnovat vláknině větší pozornost. Upraví totiž i tyto problémy. Sladké pečivo nebo pečivo z bílé mouky konzumujte v umírněném množství, ale zcela zakázáno není.
Pokud k celozrnnému pečivu sníte kvalitní bílý jogurt s probiotickými bakteriemi a kus čerstvého ovoce nebo zeleniny, zajistíte tak přísun probiotik, prebiotik i vitamínů. Pokud se taková svačina stane pravidlem, zvýšíte svoji obranyschopnost nejen vůči nachlazení a chřipce, ale i vůči mnohem vážnějším nemocem včetně rakoviny.