Modré odrůdy vinné révy

Francouzská vína jsou považována za jedna z nejlepších na světě. Téměř všechny klasické odrůdy vinné révy pochází z Francie. To platí také o modrých odrůdách vinné révy.

Ve Francii existují desítky vinařských oblastí. Mezi nejznámnější patří Bordeaux, Burgundsko, Champagne, Alsasko, údolí Loiry, údolí Rhony, Languedoc-Roussillon nebo ostrov Korsika. Kvalitní francouzská vína jsou vzorem pro zbytek světa a patří mezi nejdražší na světě.

Cabernet Franc

Exkluzivita z červených odrůd z oblasti podél řeky Loiry, brzy dozrávající odrůda Cabernet Franc se svými velkými plody, nemá příliš společného s podobně nazvanou odrůdou Cabernet Sauvignon. Nejen v Bordeaux, ale v celé jihozápadní Francii se jedná o velmi důležitý křížený hrozen.

Právě Francie je největším producentem a pěstuje se zde na 36 000 z celosvětových 45 000 hektarů. Cabernet Franc se dále pěstuje například v severní Itálii nebo Austrálii. Tříslové kyseliny jsou jemnější než ty u Cabernet Sauvignon a díky tomu je chuť až sametově jemná.

Nejcharakterističtější chuť mají plody pocházející z oblasti podél řeky Loiry, konkrétně z Bourgueil nebo Chinon. Již v dobách labužníků z Rabelais oceňovali lidé jemné aroma s nádechem malin, třešní a lékořice a celkovou vyváženost chutí. Navíc se dá tato odrůda velmi efektivně uskladnit.

Cabernet Franc se pěstuje v Bordeaux, Charentes, Sud-Quest, Val de Loire.

Cabernet Sauvignon

O Cabernet Sauvignon toho není třeba příliš říkat, neboť se stalo celosvětově proslulým. Pochází především z Médoc, kde se dosahuje optimální chuti mícháním s odrůdou Merlot. I když pravá chuť připomíná zelený pepř, vinaři se naučili docílit správným pěstováním a zráním jiných příchutí jako je například černý rybíz, aroma kůže, cedru nebo velmi kořeněných chutí.

Tato rozmanitá kombinace chutí a další možnosti díky způsobu zrání jsou to, co učinilo tuto odrůdu z Bordeaux celosvětově známou. Často se také používá k výrobě Vins de Pays a úspěšně se fermentuje na vinicích v Languedoc, kde se následně produkuje výtečné víno, které chutná dobře zejména mladé.

Cabernet Sauvignon se po celém světě pěstuje na více než 170 000 hektarech, od Moldávie až po Jižní Afriku. Tato pozdně dozrávající odrůda se velmi dobře přizpůsobuje místním podmínkám. Pro optimální dozrání je nutné teplé klima, a proto se ve Francii nepěstuje od Bordeaux dále na sever.

Cabernet Sauvignon se pěstuje v Bordeaux, Charentes, Languedoc – Roussillon, Provence, Sud-Quest, Val de Loire.

Carignan

Odrůda Carignan velmi doplatila na svoji pověst. Jedná se o velmi výnosnou odrůdu, a proto se vyráběla masově a používala se pro výrobu méně kvalitních vín. Dnes však konečně začínají být oceňovány její skutečné kvality.

Je odolná vůči mrazu, ale musí být pěstována v místech s teplým podnebím, protože k úplnému dozrání vyžaduje poměrně dlouhou dobu s vyššími teplotami. Výborně se jí daří ve středomořských oblastech. Pokud se výnos drží na 30 až 70 hl/ha, pak tato španělská odrůda, dodnes pěstovaná v Priorat, poskytuje vynikající vína. Ta dodávají při smíchání s odrůdami jako je například Grenache patřičnou kyselost a intenzitu chuti.

Pokud pochází z nejvybranějších oblastí, jedná se o dobrou volbu pro pěstování na vinicích, což dokazuje Fitou v Roussillonu, Corbières nebo Côtes de Provence. Má pak žádané aroma s náznakem červených ovocí, koření a garrigue s jemnou kyselostí. Po celém světě se pěstuje asi na 160 000 hektarech a najít se dá až v dalekém Západním Bengálsku.

Odrůda Carignan se pěstuje v Languedoc – Roussillon, Provence, Vallée du Rhône.

Cinsaut

Cinsaut se často míchá s Carignan, a proto má také ne příliš valnou pověst, z části díky tomu, že se v minulosti pěstovala tato odrůda masově. Dnes se však nachází pouze na 45 000 hektarech, z toho 30 000 hektarů připadá na Francii.

Celkové výnosy jsou omezovány, aby se vyráběla pouze vína s vybranou a vyváženou chutí a vůní. Často se používá k výrobě středomořských rosé, například z Provence. Lahodné aroma broskve, maliny a jahody je ideální do letních rosé s vyzrálou chutí a příjemnou kyselostí.

Nejlepších výsledků je dosahováno na půdách suchých a chudých na živiny. Při spojení s Grenache a Syrah se však docílí skvělé červené odrůdy, která se objevuje ve vyhlášených vínech jako Minervois, Lirac anebo známém Châteauneuf du Pape. Vína vyráběná z Cinsaut nemají příliš výrazné zabarvení, ale propůjčují jiným odrůdám jemnost a vyvažují vysoký podíl alkoholu například v Grenache nebo trpkost odrůdy Carignan.

Cinsaut se pěstuje v Languedoc – Roussillon, Provence, Vallée du Rhône.

Gamay

Jiným názvem pro Gamay je Gamay Beaujolais, což je jasná známka toho, že je tato odrůda spojená s touto oblastí. Celých 60% celosvětové produkce pochází z Beaujolais, kde se vynikající chuti dosahuje díky žulové půdě chudé na živiny s výraznou kyselostí.

Dále se pěstuje také v Burgundsku a v Loire Valley. Severní klima jí dobře svědčí. Její ovocné aroma připomíná borůvky, třešně, jahody a angrešt a celková chuť je velmi podmanivá. Ne příliš výrazné tříslové kyseliny dávají vyniknout ovocné chuti plodů s kapkou kyselosti, což dělá z vína této odrůdy ideální nápoj. Ten je nejlepší vychlazený a může se pít po celý den.

Beaujolais Nouveau se nejlépe hodí právě jako víno, které se pije pro potěšení, například během oslav.

Gamay roste v Beaujolais, Bourgogne, Jura – Savoie, Sud-Ouest, Val de Loire.

Grenache

Původně pochází Grenache z Aragonu, který byl ve Středozemí v době středověku dominantní. Jedná se o jednu z honosnějších jihofrancouzských odrůd. Je poměrně náchylná k chorobám, a proto jí svědčí oblasti Languedoc a Rhône Valley.

Pěstuje se na asi 100 000 hektarech u středozemního pobřeží. Daří se jí v teplých na živiny chudých štěrkovitých půdách. Charakteristickým znakem je Vins Doux Naturels (přirozeně sladké víno), hlavně kvůli vysokému obsahu cukru, používá se však i k výrobě mnoha Vins de Pays a často se míchá se Syrah.

Má relativně intenzivní zabarvení a výrazné aroma švestek, bobulí a koření. S dozráváním se pak objevuje i náznak chutě čokolády, kávy a tabáku.

Grenache roste v Languedoc – Roussillon, Provence, Vallée du Rhône.

Grolleau

Nejznámější je suché Rosés d’Anjou. Dnes se používá tato odrůda k výrobě delikátních červených vín, vín z Rosé de Loire AOC a Saumur AOC perlivých vín. Víno má ovocné aroma připomínající například červený rybíz nebo angrešt.

V ústech vyvolává Grolleau velmi příjemnou ovocnou chuť s náznakem kyselosti. Nejlepší jsou vína této odrůdy ještě mladá.

Grolleau se pěstuje v Bourgogne, Val de Loire.

Merlot

Nikdo by si asi nepomyslel, že odrůda, která byla až do 19. století považována za odrůdu druhé jakosti, bude jednou tak úspěšná. Po celém světě se dnes pěstuje na 190 000 hektarech, z toho 100 000 hektarů připadá jen na Francii. Stala se královnou vína po celém světě od Bordeaux až po Adelaide, od Svaté Heleny až po Mendozu.

Je to dáno také velmi vysokou adaptabilitou na místní klima a podmínky. Někteří však stále říkají, že nejlepší je pouze z malé vesničky Pomeral. Raně zrající odrůdě se dobře daří v Bordeaux a v hlubokých zeminách Libourne.

Merlot má mnoho žádoucích vlastností: nádhernou tmavě červenou barvu, delikátní kombinaci aromat včetně kořeněného nádechu červeného ovoce a švestek. Zároveň má merlot vysoký obsah tříslových kyselin, které poskytují nádhernou strukturu. Proto je kyselost i přes ovocnou chuť cítit.

Vzhledem k tomu, že se často míchá s Cabernet Sauvignon, které výborně doplňuje, není pochyb, že má před sebou Merlot slibnou budoucnost.

Merlot se pěstuje v Bordeaux, Charentes, Languedoc – Roussillon, Sud-Ouest.

Mourvèdre

Tato odrůda se pěstovala původně již ve 14. století v Provence a rozšířila se hojně do Španělska, možná proto, že byla oblast Provence pod katalánskou nadvládou. Dnes se ve Francii pěstuje na 7500 hektarech, a je tak nadále významnou odrůdou v oblastech Provence a Languedoc.

Ke svému růstu a správnému dozrání vyžaduje delší dobu a relativně teplé podzimy, a proto se jí přirozeně dobře daří na pobřežních vinicích v Cassis, Bandol a Côtes de Provence. Výtěžky z odrůdy Mourvèdre jsou nízké, výsledné plody jsou kruhového tvaru s jemnými tříslovými kyselinami. Používá se proto často míchaná s jinými odrůdami, kterým dodává strukturu.

Tmavé zbarvení skýtá možnost dlouhodobějšího usklepení, čehož se využívá například u červených vín Bandol AOC. Nejvýraznějšími aromaty jsou pepř, zvěřina, lanýže a černé bobule. Z celosvětových 85 000 hektarů, na kterých se Mourvèdre pěstuje, připadá 85% na Španělsko.

Mourvèdre se pěstuje v Languedoc – Roussillon, Provence, Vallée du Rhône.

Pinot noir

Galové tuto odrůdu pěstovali ještě před příchodem Římanů a Burgundsko bylo vždy jejím domovem. Od té doby se dále pěstovalo v německém Alsasku, v nejchladnějších oblastech Španělska nebo v americkém státu Oregon.

Tato temperamentní na chlad a choroby citlivá odrůda je jako velmi nadané, ale těžko zvládnutelné dítě. Výhodou je relativně krátká doba zrání, což umožňuje pěstování v severnějších oblastech, kde brzy končí léto. V Burgundsku je klima pro pěstování Pinot noir ideální a výsledkem je víno velmi vyvážené a výjimečné chuti, bohaté na aroma.

Jedná se o jedinou odrůdu červeného vína pěstovanou v Burgundsku a její chuť je až neskutečně rozmanitá. Celosvětově se pěstuje na 60 000 hektarech, z toho 25 000 hektarů připadá na Francii, která je tak největším producentem.

I přes nevýrazné zabarvení je díky dlouhotrvající chuti a delikátnímu aroma velmi žádanou odrůdou. Ve vínech z Pinot noir je možné cítit aroma červených bobulí, třešní, kůže, lesního porostu a zvěřiny, a proto je výběr této odrůdy sázka na jistotu.

Jemné tříslové kyseliny a hedvábně jemná rozplývající se textura činí z pití tohoto vína opravdový zážitek a navíc se dobře hodí k dlouhodobějšímu uložení do sklípku.

Pinot noir se pěstuje v Alsace, Bourgogne, Champagne, Jura – Savoie, Val de Loire.

Sciacarello

Jedná se o nejvýznamnější z červených odrůd z Korsiky. To je také jediné místo na světě, kde se pěstuje. Název v překladu znamená „křupavé na skus“ a poukazuje právě na fakt, že samotný plod je velmi lahodný na skus a je charakteristický jemným křupnutím.

Štěrkovité korsické půdy propůjčují vynikající chuť, odrůda se hojně pěstuje především na západní části ostrova, od oblasti Ajaccio až po Sartène. V žáru středozemního slunce dozrává a poskytuje elegantní víno s výraznou chutí plnou tříslových kyselin, aromatem pepře a jiných druhů koření. Pěstuje se na přibližně 1 500 hektarech.

Sciacarello se pěstuje na Korsice.

Syrah

Podle dávné legendy se dostala odrůda Syrah do Evropy během křížové výpravy v roce 1224 po dlouhé cestě z iránského města Šíráz. Historici však tuto teorii dnes zpochybňují. Tak či tak se této odrůdě v oblastech Rhone Valley velmi dobře daří. Není to příliš plodná odrůda a má relativně dlouhou dobu růstu, proto jsou ideální nutričně chudé a suché půdy na svazích v Côte Rôtie spolu s tamějším klimatem.

V nedávné minulosti došlo k výraznému rozšíření pěstování Syrahu ve Francii, dnes lze tuto odrůdu najít na 45 000 hektarech od Vallée du Rhône přes Languedoc až po Provence. Jedná se o oblíbenou odrůdu pro výrobu Vins de Pays.

Pro výrazně zabarvené Syrah je charakteristické pepřové a kouřové aroma, které se v ústech rozvine v chutě ostružin a borůvek. Perfektní vyvážení tříslových kyselin, které jsou sametově hebké, ale přitom výrazné, svádí nejednoho znalce. Ve Francii se v současnosti pěstuje asi 70% celosvětové produkce Syrahu.

Syrah se pěstuje v Languedoc – Roussillon, Provence, Sud-Ouest, Vallée du Rhône.

Tannat

Dlouhou dobu byla tato odrůda s výraznými tříslovými kyselinami to, co dávalo jihozápadním vínům jejich prostou vesnickou reputaci. S postupným vylepšováním technik ve vinařství se však podařilo houževnatým vinařům napravit nechvalnou pověst Tannatu.

Odrůda se tedy dnes řadí k dalším váženým hroznovým odrůdám. Vína z této odrůdy jsou výrazně zbarvená a mají výraznou příchuť s jemnými tříslovými kyselinami. Navíc se dobře hodí k uskladnění. Tannat je dnes dominantní odrůdou hroznů v oblasti Madiran v jižní Akvitánii. Najít lze však také v sousedních AOC Beárn a Tursan nebo Côtes de Saint Mont VDQS.

Tannat se pěstuje v Sud-Ouest, Val de Loire.