Včerejší akce v Node5 chytře spojila v trojkombinaci záležitosti, kterým se i jednotlivě těžko říká „ne“ – lekci startup vaření, večeři a povídání o byznysu se zakladatelem školy vaření Chefparade Marcelem Vargaeštokem.
Startup vaření celkem jasně sliboval ukázku toho, že i když není čas, nemusí se jen objednávat pizza. Všichni byli zvědaví, jaká jídla pro jednoduché zadání „rychle, levně, zdravě“ Marcel vybere.
Startup vaření
Vařilo se asi ve 20 lidech, po skupinkách, čtyři různé recepty:
- guacamole
- quesadillas
- tom yum polévka
- nasi goreng
Všechno poměrně dost jednoduchá „kotlíková“ jídla fungující na principu „všechno hodit na pánev v množství tak akorát“. Prakticky nebylo co zkazit, přestože jsou to všechno na druhou stranu zase poměrně pestrá jídla, co se surovin týká.
Jednoduchost byla evidentní i v tom, že Marcel tomu celému nechal prakticky volný průběh, jen rozdal recepty o pár slovech a pak už jen občas přihodil k dobru nějaký ten tip. Všechno se povedlo, všechno se snědlo. A přešlo se k povídání. Extrémně inspirativnímu povídání.
Pokec o Chefparade
Marcel pracoval pár let v P&G, v roce 2007 pak založil Chefparade. Baví ho ta firma jako taková – vymýšlet invoace, posouvat věci dál a dokázat to samé lépe než ostatní a přijít s něčím novým. A vlastně by mu bylo asi jedno, jestli jde o školu vaření nebo něco jiného. Je to podnikatel, ne kuchař. Dobře umí thajskou kuchyni, ale jinak nijak zvlášť ve vaření nevyniká.
Zajímavý je i způsob, jak vybírá zaměstnance. Nejdříve písemně napsat 4 motivační otázky (tak zúžil původních 650 žadatelů na 16, kteří byli ochotni opravdu něco udělat). Pak pohovor s půlhodinovým testem, kterým zjistí, jestli to uchazeči myslí a vidí věci v souvislostech.
Každý nový přitom musí splnit test lépe než je průměr všech dosavadních (asi 80 %). Proč? Protože zastává teorii, že „béčka“ vám do firmy přivedou jen další béčka (a ty s sebou pak stáhnou i „áčka“). A to přece nikdo nechce. A po pohovoru se pak jde vařit.
Budoucí spolupracovníci si tak z už „formálně prošlých“ kandidátů vybírají kolegu, který zapadne do týmu. Vaření je vůbec dobrý způsob jak více zjistit o lidech, které si berete do týmu – podle role, které se chopí, jak se zapojí, atp. Marcel by se asi rád s tímhle pointem zapojil i do nějaké fáze HR byznysu.
Školy vaření teď dost frčí a konkurence není úplně malá. Vstup na trh není úplně nejjednodušší a Chefparade má 4 prostory pro kurzy, desítky kurzů měsíčně, umí to dělat efektivně a tím dokáže nabídnout nižší cenu než konkurence. Celý byznys se mu neustále rozrůstá a už expandoval do několika dalších zemí v Evropě.
Marcel se s Chefparade snaží vymýšlet stále nové věci. Má hromadu kurzů vaření pro jednotlivce i firmy. Dělá singles party s vařením, protože u vaření se snadno komunikuje („podej mrkev“) a odbourávají se zábrany.
Protože vidí, že Prague Food Festival není dost dobrý, pokusil se loni uspořádat vlastní Foodparade. Uspěl, za necelý měsíc nás čeká druhý ročník ve větším rozsahu. Restaurace už ho s rezervací stánku oslovují samy.
Nedávno otevřel i obchod s potravinami Chefparade Warehouse. V budoucnu chce zamířit i do segmentu gastroturistiky, vozit Čechy třeba do Thajska nebo Vietnamu, provést je po místních restaurací nebo jim na místě ukázat ruční výrobu nudlí.