V poslední době se mezi gastronomy všech druhů, šíří oprávněná diskuze o obsáhlosti jídelních lístků, v českých restauracích. Tato diskuze je zajisté správná a potřebná, ve většině českých hospod je nabídka opravdu velká, ale jen na papíře.
V každé kolonce je bezpočet pokrmů z kuřecího a jiného masa. Při objednání jídla se následně host nestačí divit, většina jídel vypadá a chutná stejně. Zárovně musí být každému jasné, že jedn či dva kuchaři v kuchyni, prostě a jednoduše nemůžou zvládat vařit tolik jídel v dobré kvalitě.
Stálý jídelní lístek a sezónní i denní pokrmy
Jak z této šlamastyky ven? Je to jednoduché. Stálý jídelní lístek musí být složen z několika pokrmů, které se „zalíbí co nejširšímu publiku“. Nabídku je vhodné doplňovat sezónními a denními pokrmy, které nejsou součástí stálého jídelního lístku.
Sezónní suroviny, jsou nejen nejlepší, ale většinou také cenově dostupnější nežli pověstné umělohmotné jahody v zimně. S menším jídelním lístkem je možné si více vyhrát a není potřeba skladovat tak velké zásoby surovin. Jak kuchař, tak hlavně zákazník si může být jistější tím, že suroviny budou čerstvě připravené.
Bez jídelního lístku
Je možné nemít jídelní lístek vůbec? Poslední dobou se stále častěji zdá, že ano. Stále více hostů lepších restaurací si objednává své jídlo den-dva dopředu přímo. Jednoduše jen zavolají a objednají si jídlo, na které mají chuť.
Nejčastěji se hosté domlouvají na čerstvých rybách, pokud lze danou rybu objednat, pak je hostovi objednána do druhého dne. Případně se najde alternativa, na které si host při své návštěvě pochutná.
Druhý typ hostů si neobjednávají dopředu. Chtějí však doporučit jídlo přímo u stolu a jídelní lístek ani nechtějí vidět. Většinou chtějí své oblíbené jídlo, které dostanou, i když náhodou není na lístku. Nebo si nechají doporučit denní nabídku. Tento způsob gastronomie je příjemný řadě kuchařů.