Chřipka je svinstvo. Ráda bych to napsala nějak decentně a jako dáma – něco ve smyslu, že chřipka je velmi neblahá až svízelná záležitost. Můj milý je celý týden jako moucha, co jste jí jen tak lehce plácli plácačkou, převrátili na záda a teď koukáte jak bezmocně klepe nožičkama, a já si připadám jako použitý a zmuchlaný papírový kapesník už od středy.
Nicméně, díky adrenalinové vlně z vyučování praktických cvičení z virologie, jsem se nějakým zázrakem dohrabala k víkendu. K tomuto zajímavému experimentu, kdy se z asociální stydlivky snaží vydolovat schopnou vedoucí nováčků, dochází pravidelně jednou ročně.
Stejně pravidelně si o mě studenti nejspíš, díky mým několikahodinovým vystresovaným monologům, kdy se nezřídka zapomínám nadechovat, takže působím jako zoufalá ryba na souši, myslí, že jsem asi něčím sjetá, což tentokrát, díky kombinaci paralenu s dalšími dostupnými medikamenty, nebylo ani tak daleko od pravdy. Středa a čtvrtek tedy uběhly bleskově a já usínala hned po zaklapnutí dveří bytu a skopnutí bot.
V pátek mě ovšem z práce poslali domů už v poledne. Dobře, dobře, tak jinak, v pátek jsem se z práce propustila už v poledne (já sama se, ale pššššt, jasný?!), protože jsem těstě předtím na fakultních toaletách vyprovodila takřka celou snídani (větší veřejná potupa už mě asi hned tak nepotká a jako bonus se teď pravděpodobně pyšním nálepkou přední fakultní bulimičky).
Následně jsem prospala celé odpoledne. A pak celou noc. Ve výsledku jsem spala snad 20 hodin v kuse a probudila se bez bolesti hlavy. Poloviční vítězství! Žaludek se ještě trochu vzpouzel, ale to bude zase dobré.
Díky úžasné návštěvě, která se nám včera ohlásila, jsme alespoň na chviličku zapomněli, jak zle nám vlastně je :-)! Byla to jedna z těch návštěv, která vám vlije do žil novou energii a na tvář vám nakreslí nesmazatelný úsměv (a navíc vás donutí umýt si hlavu, přestože jste na to ještě před minutou neměli sílu).
Logicky jsem chtěla příchozí něčím pohostit. Něčím výjimečným a dokonalým. Moje síly ovšem stačili pouze na přípravu pohárů. Protože vím, že křehká polovička naší milé návštěvy si kdysi na dovolené zamilovala pomazánku Lotus, která je stálým nájemníkem v naší ledničce, byla volba hlavní složky poháru poměrně jednoduchá.
Stačilo připravit krém z Lotus pomazánky, mascarpone, krémového sýra a smetany (ty u nás taky najdete s železnou pravidelností), přidat drcené sušenky (my měli doma máslové cookies s čokoládou a rozinkami, ale pokud koupíte originální Lotus Biscoff, bude pohár podle mě ještě lepší) a borůvky a pohár byl na světě.
Pohár Lotus
Ingredience:
1 balíček oblíbených sušenek (ideálně Lotus Biscoff)
Krém:
- 3 lžíce Lotus pomazánky (je jedno jestli smooth nebo crunchy)
- 125 g mascarpone
- 100 g krémového sýra
- 125 ml smetany
Na ozdobu:
- 2 lžíce Lotus pomazánky
- 1 krabička kanadských borůvek
Postup
Sušenky rozdrobte nebo nadrťte a nasypejte je na dno skleniček nebo pohárků. Z Lotus pomazánky, mascarpone, krémového sýra a smetany si vyšlehejte hladký krém, naplňte jím cukrářský sáček s hvězdičkovou špičkou a nastříkejte krém na sušenkovou vrstvu.
Takto předpřipravené pohárky dejte ztuhnout do lednice. Před podáváním rozehřejte 2 lžíce Lotus pomazánky a polijte jí povrch poháru. Nakonec posypte opláchnutými borůvkami.
Na víkendový dezert nepotřebujete nutně hodiny… Občas stačí 5 minut a máte hotovo!
Redakce Receptik.cz