Zkusili jste se někdy ptát lidí ve svém okolí, co se jim jako první vybaví, když se řekne slovo káva? Počítali jste, kolikrát zaznělo slovo kofein? Pokud ano, pravděpodobně to vůbec nebyly lehké počty, protože minimálně v českém prostředí jsou slova káva a kofein téměř synonymy. Neprávem, kávová zrna totiž kromě kofeinu obsahují i dalších přibližně 200 složek, jež mají na lidský organismus pozitivní vliv.
Co je vlastně kofein? Jaké další látky obsahuje káva? A jak organismus na kofein reaguje?
Kofein
Kofein je v současné době nejznámější a nejlépe popsanou účinnou látkou v kávě, proto také naše povídání o kávě musíme chtě nechtě touto látkou začít. Co je na kofeinu tak fascinujícího? V první řadě má schopnost navázat na sebe látku jménem adenosin, kterou si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním.
Dále kofein také stahuje mozkové cévy, což má za následek zvýšenou mozkovou činnost a aktivaci nadledvinek, které začnou produkovat adrenalin. Ten uvádí organismus do pohotovostního stavu: prohlubuje dýchání, zrychluje srdeční činnost a stahuje cévy na povrchu těla.
Tím pádem se zvyšuje krevní zásobování svalů (stoupá krevní tlak) a začíná se rychleji odbourávat zásobní cukr ve svalech. Zvyšuje se tvorba glukózy a výrazně se prodlužuje působení adrenalinu (tedy i doba aktivity organismu).
Kofein rovněž zvyšuje koncentraci dopaminu, který vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí. Má na svědomí i rychlejší a jasnější myšlení a lepší koordinaci pohybů.
Kdy snížit užívání kofeinu a bezkofeinová káva
Ačkoliv kofein v přiměřeném množství nikterak neohrožuje lidské zdraví, tak ve velkých dávkách už škodit může. Určitě není vhodné vařit si novou kávu pokaždé, když dno šálku té předcházející opět spatří světlo světa. Velké dávky kofeinu mohou způsobovat neklid, úzkost, podrážděnost, zažívací problémy, svalové napětí a křeče. O bezesné noci strávené počítáním oveček ani nemluvě.
Někteří lidé jsou na kofein citlivější a i malá dávka jim může způsobit nejrůznější potíže. Obecně platí, že kofein hůře snášejí lidé se sklonem k pálení žáhy, žaludečními a dvanáctníkovými vředy, neboť nápoje obsahující kofein stimulují žaludek k větší produkci kyseliny chlorovodíkové, což může vést k překyselení žaludku. Problém s citlivějším trávením však někdy vyřeší pití kávy s přidáním mléka.
Závislost na kofeinu se nazývá kofeinismus. Pokud bychom však mezi závislé počítali všechny, kteří si ráno nebo po obědě neodpustí svůj šálek kávy, patrně bychom se vůbec nedopočítali.
O závislosti na kofeinu tedy mluvíme až tehdy, pokud se po jeho vysazení objeví příznaky jako bolest hlavy, pocit vyčerpání, nervozita, nechutenství, zvedání žaludku či zvracení. Mezi psychické znaky závislosti patří deprese. Dostaví-li se tedy příznaky závislosti, je vhodné začít postupně snižovat dávky kofeinu, přejít na pití čaje nebo kávy bez kofeinu.
Káva bez kofeinu ve skutečnosti úplně bez kofeinu není, ale množství kofeinu v ní obsažené, je zanedbatelné. K odstranění kofeinu z kávových zrn se používají dvě metody. U té první se zrna namočí do dichlormetanu a následně omyjí, aby se zbavila chemické látky. Chemický dozvuk kávy však mnohdy zůstane.
V rámci druhé metody se kofein odstraňuje pouze za pomoci horké vody a aktivního uhlíku. Výhodou této metody je, že se při ní nepoužívají žádné chemické látky. Zrna jsou však dlouho namočená, aroma mizí a výsledná káva rovněž chutná jinak.
Další látky obsažené v kávě
Káva kromě kofeinu obsahuje i velké množství jiných látek, jako jsou např. sacharidy, vosky, oleje, kyseliny a bílkoviny. Co se týče minerálních látek, obsahuje káva draslík, fosfor, železo a hořčík. Nutriční hodnotu má pouze vitamin B3-niacin. Pozitivní vliv na lidský organismus mají antioxidanty, polyfenoly a vláknina, které jsou rovněž v kávě obsažené.
Receptům, dobrému jídlu a zdravému životnímu stylu se věnujeme již od roku 2008. Naším cílem je poskytovat přínosné informace co nejsrozumitelnější formou. Nabízíme nejlepší recepty pro každého, kdo chce jíst dobře a kdo chce do svého jídelníčku zařadit něco nového a chutného.
