Hroznové víno bylo kdysi popínavou rostlinou, rostoucí divoce v přírodě. Přestože je obtížné určit to přesně, zdá se, že prvním místem, kde se povedlo zkrotit ji za účelem produkce vína, byla oblast Kavkazu. Prostor někde na pomezí současného Ruska, Turecka a Íránu.
Vinice se poté rozšířily směrem na východ do Persie, Indie a Číny. Především pak na západ, kde se skvěle adaptovaly na podmínky pobřeží Středozemního moře, a odkud byly zbytku světa představeny Féničany a Řeky. Dnes jsou vinice obdělávány na všech kontinentech.
2500 před naším letopočtem
V Mezopotámii, na území dnešního Iráku, a ve vrchní části údolí Nilu byly nalezeny reliéfy, dokumentující existenci obdělávaných vinic. Z původního místa výskytu u Kavkazu se vinice rozšířily až do starověkého Egypta.
525 před naším letopočtem
Je to zhruba v tomto období, kdy se námořní obchod rozšířil po celém Středozemí, což z této oblasti učinilo jedno z nejlépe prosperujících míst civilizovaného světa.
200 před naším letopočtem
Během vlády dynastie Han jsou v Číně založeny první vinice.
Galsko-Římská éra (200 př.n.l. – 270 n.l.)
V Galsko-Římské éře je mocná a strategicky významná provincie Narbonne rozlehlou vinařskou oblastí a vinice se postupně rozšiřují podél pobřeží Středozemního moře. Přesto se galskému kmeni Allobrogů daří zakládat vinice i v severnějších oblastech, díky vyšlechtěným odrůdám hroznů, odolným proti nepříznivému počasí.
Zhruba v té době kmen Biturigů přichází s hybridní rostlinou, která je adaptovaná na deštivé klima a zakládá vinice poblíž města Bordeaux, aby získal obchodní nadvládu. Roku 80 n.l. Burdigala (nynější Bordeaux) se stává hlavním městem římské provincie Akvitánie. Je to logicky zde, kde se objevují první vinice.
Roku 92 císař Domitianus vydává rozkaz k vytrhání všech hroznů v Gálii. V roce 270 moudrý císař Probus dává obyvatelům Gálie právo zakládat vinice a vyrábět a prodávat víno.
Středověk (1038 – 1395)
Ve středověku vzniká ve Francii nová vinařská oblast. Biskupové, kteří disponují velkou mocí, usilují o založení kvalitních vinic v okolí měst. Mezi vinicemi je stavěno více a více klášterů, které se starají o zajištění pohostinných podmínek.
V době, kdy se možnosti komunikace nijak zásadně nelišily od těch ve starověku, dokázalo Bordeaux vyvážet do Anglie na 750 000 hl vína ročně. V roce 1098 ve městě Citeaux zakládá mnich Molesmes společenství Cisterciánů. Budou to právě oni, kdo přijdou s hybridními odrůdami hroznů, zefektivní výrobu a najdou nejideálnější typy půd a mikroklima pro pěstování vína.
18. května 1152 Eleanor Akvitánská se vdává za Jindřicha II. z Anglie. Akvitánie přechází pod vládu Anglie a velké množství vína je vyváženo právě tam. V roce 1336 je v Burgundsku založena Vinice Clos de Vougeot. 1395 Philippe Le Hardi, vévoda burgundský, zakazuje v Burgundsku pěstování odrůdy gamay a povoluje pouze pinot noir.
Víno a obchod (1579 – 1857)
V 16. století je expanze francouzského vinařství uspíšena Holanďany, kteří dovážejí bílé víno, aby z něj destilovali „brandewijn“. Poptávka po brandy na evropských trzích podnítila vznik Cognacu a Armagnacu, které si získali oblibu po celém světě.
Na konci 17. století umožnily rozšířeně užívané zakorkované lahve obchodníkům s vínem snadnější export jejich zboží. S nástupem železniční dopravy se vína začala konzumovat po celé Francii.
Roku 1579 Nizozemí získává nezávislost na Španělsku a předstihuje Anglii v pozici největšího trhu s vínem. Mezitím se pod francouzskou nadvládu vrací oblast Akvitánie.
V roce 1688 v klášteru v Hauvillers objevuje mnich Dom Pérignon princip šumivého vína. 1790 je zaveden první zákon chránící zákazníky před falešnými sliby a podvody v oblasti nápojového průmyslu. V roce 1854 jsou francouzské vinice postiženy epidemií plísně Oidium a produkce vína klesá.
Phylloxera (1857 – 1907)
Phylloxera devastuje francouzské vinice. Tato malá žlutá mšice z Ameriky útočí na kořeny vinné révy a do roku 1864 ničí všechny vinice. Pomocí vyšlechtění francouzských odrůd těmi americkými, odolnými proti phylloxeře, jsou vinice znovu oživeny.
Epidemie způsobuje nedostatek vína, který vede k bujení nejrůznějších podvrhů a ty zase k nutnosti oficiální definice vína jako „produktu vzniklého částečnou či úplnou fermentizací hroznů či čerstvé hroznové šťávy“.
V roce 1857 železnice propojuje Středozemí s Paříží, což vede k rozšiřovaní vinic v Midi. 1866 Pasteur pomáhá pochopit problematiku mikrobiologie. Vína začínají být ukládány do sklepů za účelem zrání.
Roku 1868 botanista Planchon rozpoznává škodlivou odnož Phylloxery, zvanou Phylloxera vastatrix. 1905 vzniká Protipodvodová kontrola, která od té doby monitoruje produkci a prodej vín ve Francii.
Vinice dneška (1866 – 1956)
V roce 1936 zavedla Francie opatření na ochranu kvality vína a jeho typických charakteristik a přijala systém sloužící k propagaci a zvýraznění známých a úspěšných vinic. Zavedením značky AOC se zlepšila celková kvalita produkce vína rozšířením poznatků o agronomii do vinařských oblastí Francie.
Později v šedesátých letech byla kvůli změně přístupu a požadavků spotřebitelů vína zavedena značka Vins de Pays, která umožnila restrukturalizaci vinařského průmyslu a přinesla zlepšení kvality výroby vína. Rozvoj techniky na sebe nenechal čekat a vinařská ekonomika Francie se tak stává celosvětovým vzorem pro výrobu kvalitních vín.
Od roku1935 práce, kterou dříve prováděli mnichové, jako jsou identifikace nejlepší terroirs, poskytování záruk kvality, či zachovávání typických charakteristik, je převzata novým uskupením zvaným INAO (Národní institut pro ustanovení původu). Jsou certifikovány první AOC produkty.
Rok 1945 jakoby byl symbolem zahájení nové éry míru je tento ročník bordeaux jedním z nejlepších v dvacátém století. Roku 1955 je ve Francii zaveden univerzitní studijní obor zaměřený na studium enologie (nauka o vínech a vinařství), který má pomoci k rychlejšímu rozšiřování technologických a vědeckých pokroků na poli výroby vína do vinařských oblastí Francie.
Receptům, dobrému jídlu a zdravému životnímu stylu se věnujeme již od roku 2008. Naším cílem je poskytovat přínosné informace co nejsrozumitelnější formou. Nabízíme nejlepší recepty pro každého, kdo chce jíst dobře a kdo chce do svého jídelníčku zařadit něco nového a chutného.
