Říká se, že až bude českému národu nejhůře, z Blaníku vyjedou blaničtí rytíři a zachrání ho. Očividně se tahle legenda nevztahuje na ohrožené jednotlivce. Jinak by už bylo všechno vyřešené. Pár máchnutí těžkým kovaným mečem a bylo by po všech mých starostech a chmurech (vlastně by stačilo, kdyby mi půjčili nějak menší mečík do zástavy).
Mojí fyzickou a psychickou integritu momentálně ohrožuje jedna jediná bytost. Totiž, napsala bych, že proklatý zplozenec pekla, ale nebudeme přehánět. Když to napíšu ve vší počestnosti, tak ona dotyčná není příliš hodná žena. Všichni mě varovali a já jim nevěřila. Jsem totiž zatracený naiva a snažím se v lidech vidět to dobré. No a než jí dám poslední bon voyage, nelze jinak než s ní v práci ještě nějak přežít (jinak řečeno – bohužel musíme přežít obě dvě).
Momentálně se vídáme vlastně téměř výhradně jen v přítomnosti vedoucí laboratoře. Ta si mé neustálé slzy v očích vysvětluje tak, že jsem změkčilec, slaboch a uplakánek. Bohužel už netuší, že je to pouze můj vnitřní boj s tím, že chci té pekelné pokrytecké ženské vyrazit zuby a zmalovat jí, co se do ní vejde (a jak si zaslouží). Nebo se o to aspoň pokusit.
A protože nemůžu, tak mi z toho přetlaku tečou slzy. Taková je holá pravda. A věřte mi, že za normálních okolností jsem ten nejmírumilovnější tvor pod sluncem. Ale jakmile se ONA přiblíží na méně než 5 metrů, otvírá se mi kudla v kapse, vyjíždí mi ostré drápy a z hrdla se mi dere výhružné syčení..
A když je mi nejhůř (a blaničtí rytíři na mě kašlou), vytáhnu doma všechny kuchařky a zahrabu se do nich až po uši. Pěkně jsem si početla v kuchařkách od Joy the Baker a Lindy Lomelino, nostalgicky jsem prolistovala Deník Dity P. a pak se zastavila u Pierra Hermé. A bylo jasno. Před námi tři dny volna a já nutně potřebuju svůj kousek Francie.
Vzpomínala jsem na úzké pařížské uličky, slunné parky a zahrady a světlé majestátní budovy, všechny ty malebné boulangerie a patisserie. Potřebuju něco z odpalovaného těsta, plné šťavnatého ovoce a nadýchaného krému. Éclairs, profiterolky nebo věnečky Paris-Brest? Těžká – ba téměř nemožná – volba. Teď už je víc než jasné, že budu postupně muset upéct všechno Hlavou se mi honí desítky kombinací a chuťových variací..
Začala jsem ale éclairs, lahůdkou, na kterou z celé Paříže vzpomínáme snad nejčastěji. Volba padla na klasiku s vanilkovým žloutkovým krémem (okořeněným špetkou kardamomu) a čerstvými jahodami. A moje touhy a chuťové pohárky byly dokonale uspokojeny (a moje neklidná duše uchlácholena!
Éclairs s vanilkovo-kardamomovým žloutkovým krémem a jahodami
Ingredience:
- 125 g neperlivé minerální vody
- 125 g mléka
- 5 g krupicového cukru
- 5 g mořské soli
- 110 g másla
- 70 g hladké mouky
- 70 g polohrubé mouky
- 5 vajec (250 g)
Žloutkový krém:
- 1 vanilkový lusk
- 1 lžička mletého kardamomu
- 500 ml mléka
- 100 g krupicového cukru
- 50 g kukuřičného škrobu
- 6 žloutků
- 60 g másla
- 2 lžíce mascarpone
Na ozdobu:
- čerstvé jahody
- moučkový cukr na poprášení
Postup
V rendlíku nebo menším hrnci spolu zahřejte vodu, mléko, cukr, sůl a máslo. Když začne směs vřít, přisypte naráz mouku (předem jí prosejte přes sítko) a vytrvale míchejte, dokud nebude vzniklá pasta hladká a nezačne se odlepovat od stěn (tzv. odpalování). Přemístěte pastu do mísy robotu a nechte míchat na nejnižší obrátky, dokud trochu nezchladne. Poté zvyšte obrátky a po jednom zašlehejte vejce. Vznikne lesklé táhlé těsto. Nechte ho úplně vychladnout. Těstem naplňte cukrářský sáček se zdobící špičkou s hustými malými zoubky a uložte ho na 2 hodiny do ledničky.
Zapněte troubu na 200 °C a nechte jí vyhřát, mřížku umístěte doprostřed. Na plech vyložený pečícím papírem stříkejte 12 – 15 cm dlouhé tyčinky (proužky). Nechte mezi nimi alespoň 2 – 3 cm rozestupy, éclairs při pečení dost nabudou. Nejdříve pečte 10 minut na 200°C, poté troubu na pár vteřin otevřete, aby mohla odejít pára, pak teplotu v troubě snižte na 180°C a dopékejte 15 – 20 minut (éclairs musí být nafouklé a krásně zlaté, záleží na vaší troubě, hlídejte je). Pokud znějí po poklepání dutě, jsou upečené. Po vytažení z trouby je nechte vychladnout na mřížce.
Z vanilkového lusku si vyškrábněte semínka – podélně ho překrojte a nožem seškrábněte semínka z obou polovin vanilky. V mističce smíchejte škrob se žloutky a vytvořte z nich jednotnou, poměrně hutnou pastu. V rendlíku přiveďte k varu mléko s cukrem, kardamomem, zrníčky vanilky i vyškrábnutým luskem. Když začne vřít, odeberte 1/3 a za stálého míchání (to je důležíté!) přidejte k pastě ze žloutků a škrobu.
Vzniklou vlažnou směs vlijte zpátky do hrnce a míchejte, co vám bude síla stačit, aby vám nevznikly hrudky. Nechte krém krátce provařit a neustále míchejte. Poté přemístěte krém do mísy robotu, vytáhněte prázdný lusk a na nízké otáčky krém promíchávejte, aby z něj vyšla pára a rychleji vychladl.
Když vychladne zhruba na 60°C (pokud nemáte teploměr jako já, tak je to zhruba ve chvíli, kdy už se z něj tolik nekouří a nepopálíte si o něj ruku), přišlehejte do něj kostičky másla. Hotový krém nechte dokonale vychladnout a poté do něj zašlehejte mascarpone. Krémem naplňte cukrářský sáček s hladkou kulatou špičkou.
Jahody odstopkujte a nakrájejte na plátky.
Éclairs vodorovně prokrojte a spodní část lehce potřete krémem a cik cak poklaďte plátky jahod. Na jahody nastříkejte sáčkem špičky krému a po dokončení přiklopte vrchní částí těsta. Povrch můžete na závěr lehce poprášit moučkovým cukrem.
Redakce Receptik.cz