Ačkoli jsou si podobné tvarem, jménem i kuchyňskou přípravou, botanicky jde o dva různé druhy. Brambor hlíznatý, naše „obyčejná“ brambora, je rostlina z čeledi lilkovitých. Je nenáročná na pěstování a díky tomu je to jedna z nejvýznamnějších kulturních rostlin.
Hlízy jsou nejenom potravinou, ale i krmivem a surovinou pro výrobu škrobu a lihu.
Brambory jsou významným zdrojem sacharidů, dobrým zdrojem vitamínů C, B a K a obsahují také draslík a železo. Na našem kontinentu bylo vyšlechtěno nepočítaně druhů – rané i pozdní, určené k delšímu uchovávání, na pyré a do salátů, bílé, žluté i fialové.
Sladká brambora, neboli batát, je už poměrně běžně k dostání i v našich supermarketech. Jedná se o jedlou kořenovou hlízu tropické rostliny Povijnice batátové. Má nasládlou, přitom však jemně pikantní chuť, takže dobře ladí s masem – zejména krůtím a vepřovým.
Existují bílé i žlutomasé odrůdy a jejich kuchyňská úprava se moc neliší. Před přípravou je stačí pořádně omýt, loupat se nemusejí. Sladké brambory se dají použít stejně jako klasické brambory – lze je vařit, smažit, péct a můžete z nich našlehat kaši. Já je mám nejraději pečené s dipem z čerstvého sýra a bylinek.
Z brambor lze připravit řadu receptů. Jeden z nich jsou výborné pečené americké brambory.