Existuje řada faktorů, které ovlivňují, co se objeví v našem nákupním košíku. Jedním z nich je například roční období. Na prvním místě se většina lidí řídí svými pocity a chutěmi. Proto je spotřeba ovoce a zeleniny v letních měsících mnohem vyšší.
Zelenina a ovoce jsou skvělé v podobě chutných salátů i samotné jako jednoduchá svačina. Na takovém vychlazeném řeckém salátu nebo na salátu s plody moře si určitě v horkém dni pochutnáme víc než v podzimní plískanici, kdy toužíme spíše po horké polévce.
Neopomenutelná je však i finanční stránka. Čerstvá zelenina může v zimě a brzy z jara pro někoho představovat skutečně velkou položku v rozpočtu a ne každý si může její nákup v optimální míře dovolit.
Velký vliv mají i reklamy, různé mýty o výživě atd., díky nimž se mnozí lidé místo ke zdravému jídelníčku uchylují k tabletkovým vitamínům či ke koktejlům. Přitom je to všechno celkem jednoduché.
Lidský organismus funguje celý rok přibližně stejně. Lehké výkyvy související především s délkou dne zcela jistě ovlivňují i metabolismus a naši aktivitu (s kratšími dny se metabolismus lehce zpomaluje, fyzicky jsme méně výkonní), ale tyto rozdíly nejsou nijak dramatické.
Rozhodně neplatí to, že není vhodné hubnout na podzim, že je to proti přírodě, jak jste možná slyšeli. Moderní člověk trpící velkou nadváhou bude mít z redukce hmotnosti na podzim stejný zdravotní prospěch jako na jaře.
Již o něco rozumnější je argument, že se na podzim hubne zkrátka „blbě“. Jak by ne, když máme chuť právě na ty hutné syté polévky, grog, svařák, horkou čokoládu. Kdopak by za celodenní inverze a mlhy rád zobal ledový salát a popíjel okurkový fresh?
Jako bonusový tip zde recept na ledový salát a také recept na grog.
Opusťme ale hubnutí a podívejme se právě na ten zdravý jídelníček. I ten totiž může být pestrý po celý rok, ať se chceme zahřát, nebo zchladit.
Dietou indukovaná termogeneze
Na začátek si vysvětleme jeden pojem, který nám celou problematiku lépe objasní. Ač zní krkolomně, funguje celkem jednoduše. „Dietou indukovaná termogeneze“ zjednodušeně řečeno znamená, jak nás zahřeje samotná konzumace a zpracování určitého jídla.
Tento proces je energeticky náročný a vytváří se při něm i teplo. Míra tohoto jevu je zčásti dědičná a více se projevuje u mužů. Možná jste si všimli, že někdo se při jídle (zvláště u tučného masitého pokrmu) řádně zahřeje, až zpotí. Tak teď už víte, čím to je.
Potraviny obsahující tuk a bílkoviny vytvářejí v organismu při svém zpracování více tepla než potraviny převážně sacharidové. Tuk a bílkoviny jsou ale obsaženy nejen v prorostlém mase a tučných mléčných výrobcích, vyskytují se i v ořeších, olejích a luštěninách.
Ty se mohou kombinovat s méně tučným masem a mléčnými výrobky, vejci atd. Výsledkem je pestré jídlo, které „nestudí“, ale zároveň neškodí. Co se týká zeleniny a ovoce, jejich příjem lze v chladných měsících zajistit i formou teplých příloh, nákypů, kompotů atd.
Termogeneze se tepelnou úpravou sice nezvyšuje, ale samotné ohřátí jídla a jeho teplota při konzumaci je samozřejmě velmi důležitá. Sníme-li studený pokrm, ochladí naše tělesné jádro.
V létě je to optimální (pozor ale na ledové nápoje a zmrzliny, ty ochlazují příliš, takže tělo má tendenci více „topit“, čímž se paradoxně zmrzlinou zahřeje).
Chladné jídlo v žaludku ale ochlazuje přirozeně i své okolí, a to rozhodně není pro člověka vymrzlého v listopadovém počasí nic moc. Námitka, že tepelně upravené ovoce a zelenina ztratí část vitamínů, je opodstatněná.
Ovšem pokud sníte doporučovaných 500g zeleniny a ovoce za den, jak zní výživová doporučení, nemusíte se tohoto úbytku bát. Vitamínů zůstane dost.
Receptům, dobrému jídlu a zdravému životnímu stylu se věnujeme již od roku 2008. Naším cílem je poskytovat přínosné informace co nejsrozumitelnější formou. Nabízíme nejlepší recepty pro každého, kdo chce jíst dobře a kdo chce do svého jídelníčku zařadit něco nového a chutného.
