Porézní bílá ciabatta je skvělý nosič chuti. Obstojí nejenom jako základ k plnění, ale i samotná, jenom tak máčená v dobrém olivovém oleji. Nejchutnější je čerstvá, labužníci si mohou olej různě ochutit. Přidáním bylinek, sušených rajčat, česneku, oliv nebo ančoviček. Nebo můžete vytvářet své vlastní nové a nové kombinace chutí.
Z bylinek s ní nejlépe ladí ty středomořské – použijte rozmarýn, tymián, šalvěj, oregano nebo majoránku, chybu neuděláte ani hotovou provensálskou směsí. Olej trochu zahřejte a bylinky v něm nechte chvíli odpočinout.
Přidejte rozmáčknutý stroužek česneku nebo pár sušených rajčat a můžete hodovat. Italové bagna caôda připravují na štědrý den.
Na podobném principu je založená i klasická italská omáčka bagna cauda (bagna caôda nebo taky bagnacauda), primárně určená k namáčení křupavé zeleniny, ale když k zelenině přihodíte pár ciabatt, neuděláte chybu. V malém rendlíku rozehřejte ¾ šálku olivového oleje, 3 lžíce másla a 5–8 ančoviček.
Zahřívejte a drťte vařečkou ančovičky, dokud se máslo nerozpustí. Přidejte stroužek jemně nasekaného česneku a krátce ho osmahněte, ale jenom tak, aby nezměnil barvu. Omáčku na stole udržujte teplou a podávejte s různými druhy zeleniny a ciabattou.
Neděste se, že se vrstvy budou oddělovat, tahle omáčka nemá být homogenní. Bagna cauda se čte „baňa kauda“ a znamená to „horká lázeň“.