Školní svačiny dnes vypadají úplně jinak, než jak si je pamatují maminky a tatínkové současných školáků. Ti si nosili do školy krajíc chleba namazaný taveným sýrem nebo máslem, někdy s Cihlou (pro ty, kdo by si snad nepamatovali – šlo o tvrdý sýr, zřejmě typu Eidam), někdy s marmeládou, někdy s paštikou.
Pití (voda se šťávou) se nosilo v ploché plastové lahvičce, která náležitě zapáchala. Svědomití rodiče přidali děcku ještě jablíčko, v zimě třeba i pomeranč nebo kolem Mikuláše a Vánoc mandarinku.
Banány byly kapitola sama pro sebe, ale o tom dnešní povídání o školních svačinách není, takže nechme vzpomínání na doby dávno minulé a pojďme se podívat na dnešní možnosti.
Ty jsou totiž daleko pestřejší, rozmanitější a veselejší. Skutečnost bohužel vždy už tak veselá není. Zhruba 15 % čtvrťáků si do školy svačinu nenosí, ale mají peníze na její zakoupení.
Jak asi vypadá svačina, kterou si samo vybere devítileté dítě, není nutno popisovat. Většina dětí je ale svačinou vybavena a její kvalita je velmi rozmanitá. Některé svačiny trochu nostalgicky kopírují školní stravu rodičů, některé oplývají sladkostmi, jiné nezapřou maminku sledující módní trendy ve stravování, které (někdy bohužel) aplikuje i na svém dítěti.
Zdravá a chutná svačina
Přitom vytvořit zdravou a chutnou svačinu je dnes tak snadné. Podle nutričních doporučení by ráno a dopoledne měly být hlavním zdrojem energie sacharidy, tedy zejména škroby, nikoli cukry.
Dále je potřeba zajistit přísun vlákniny, vitamínů a zejména bílkovin, které jsou stavební látkou důležitou pro růst, vývoj a zdraví dětí. Do vyvážené svačiny patří i trochu tuku.
Pojďme si podrobněji rozebrat jednotlivé součásti svačiny a zaměřme se právě na sacharidy, hlavní zdroj energie. Z praktického i nutričního hlediska se nabízí jako nejlepší řešení pečivo.
Nepřeberné množství jeho druhů nám umožňuje vybírat stále něco nového a neotřelého, na druhou stranu lze vybírat i špatně a nevhodně. Druh pečiva volíme podle věku školáka, podle jeho fyzické aktivity v daný den, v potaz bereme i předcházející a následující jídlo – snídani a oběd.
Ano, je velmi dobré se zajímat o to, co bude zrovna ve škole k obědu. Vraťme se nyní ke svačinám. Prvňáčci a druháčci někdy špatně tolerují vícezrnné a celozrnné pečivo.
Semínka a trochu hrubší struktura pečiva může být pro děti méně příjemná, pokud jim ještě nevyrostly všechny zuby. Nicméně tento typ pečiva obsahuje ve srovnání s bílým pečivem více vlákniny, vitamínů a minerálů a proto ho zkusme dětem opakovaně nabízet s atraktivním obložením.
Vůbec neuškodí, když necháme děti, aby si vybraly, s čím budou dnes svačinu mít. Ve dnech, kdy je dopoledne ve škole „tělák“, zařazujeme takové pečivo, které nebude příliš dlouho zaměstnávat žaludek – raději bílé pečivo, přidáme k němu i sýry, jogurty a v menším množství zeleninu nebo ovoce.
Celozrnné pečivo
Celozrnné pečivo dáme dětem s dostatečným předstihem, pokud víme, že je odpoledne čeká trénink jejich oblíbeného sportu. Energie z celozrnného pečiva se totiž uvolňuje postupně, takže se může stát, že dítě krátce po svačině s celozrnným rohlíkem a zeleninou cvičí vlastně hladové.
Co se týká oběda, u něj je vhodné přihlížet zejména k chutím a druhům potravin, aby se neopakovaly ty, které byly u svačiny. Víme-li například ze školního jídelníčku, že má syn nebo dcera k obědu buchtičky se šodó, zcela jistě nebudeme dítěti ke svačině dávat tvarohový koláč, u brambor a rybího filé nedáme dítěti rybičkovou pomazánku atd.
Školní obědy se u nás netěší zrovna dobré pověsti, ale kazí ji spíše prostředí školních jídelen a způsob podávání jídel než samotná skladba jídelníčku. Ten je ve většině případů vyvážený, proto je dobré do školní jídelny dítě posílat, o obědy se zajímat a podle nich zvolit i správnou svačinu.
Dobře najedené dítě je ve škole aktivnější, nemá tendenci dojídat se nezdravými pochutinami ze školních bufetů nebo automatů a domů nepřichází vyhladovělé a mrzuté. Dávejme dětem svačiny a využijme možnost pozitivně ovlivnit jeho zdraví.