Nedělní ráno, na stole vonící káva, nadýchané croissanty a jako královna uprostřed stolu leží na malé krajíčky nakrájená bageta. Čeká, až jí dopřeju vrstvičku másla nebo džemu, a jak ji labužnicky ponesu do úst.
Začaly se šířit zprávy, že dopékané pečivo je hřích. Prý si leží někde dlouhé měsíce v mrazáku, putuje přes půl Evropy a kdo ví, co se do něj dává, aby tu cestu vydrželo. A to všechno jen proto, abych si já mohla připadat jako ve francouzském filmu. Nejlepší je prý upéct si bagetu doma.
I já tedy zavrhla dopékané lahůdky ze supermarketu a dokonce jsem si odepřela pekanový pletenec z nedalekého pekařství, protože jsem pochopila, že ten mi tam každé ráno rozhodně nepečou. Pak jsem nastoupila strastiplnou pouť za domácí bagetou. Zkoušela jsem ji z kvásku i kvasnic, těsto nechávala přes noc kynout a nakonec jsem trávila nedělní dopoledne překládáním kynoucího bochánku, abych se dočkala té správné konzistence těsta dřív. Potom jsem musela dlouhé týdny vysvětlovat troubě zvyklé na bábovku a vepřovou pečeni, jak se správně chovat k francouzskému vynálezu. O domluvu se zasloužily až šamotové cihly, samozřejmě patřičně dlouho nahřívané. Odměnou mi byly skutečně křupavoučké bagety a navrch pýcha, když jsem hostům sdělovala, že bageta k salátu je domácí! Byla. Jenže k večeři, a moje pařížská rána byla na dlouhý čas ta tam.
Naštěstí mi náhodu padly do rukou testy, které srovnávaly dopékané a čerstvé pečivo. Složení: prakticky stejné. Stárnou podobně rychle. Spíš jde o to, jestli pekař neošidil housky na tuku. U dopékaného pečiva navíc vím, že na krám cestovalo pěkně zabalené v čisté krabici a taky tam nejspíš leží jen od chvíle, kdy zákazníci přede mnou vykoupili minulou várku.
Uff! Jak se mi ulevilo! Moje nedělní pařížská rána jsou zpět! K bagetám pořízeným za chvíli v supermarketu se zase přidaly croissanty. Do práce si ve všední dny nosím střídavě pivní rohlíky, cereální kaiserky a na cestách u pumpy si kupuju občas i ten proklatě kalorický pekanový pletenec. Kmínový chleba s máslem taky jídám. A jsem vděčná, že si můžu chleba a pečivo vybírat podle chuti, kupovat křupavé kaiserky i večer a taky trávit neděle jinde než v kuchyni ve společnosti kynoucího těsta a sálající trouby.
Redakce Receptik.cz