Včera jsem v práci pomáhala balit balíky, když mi v kapse začal zvonit mobil. Vzhledem k tomu, že jsem byla v tu chvíli zrovna napůl zamotaná v bublinkové fólii a v puse si přidržovala nůžky, je jasné, že jsem telefon zvednout prostě nemohla. No dobře, ti, kdož mě dobře znají, ví, že jsem ho v té chvíli asi ani zvednout nechtěla, neb mám k bublinkové fólii velmi vřelý vztah (vlastně dost těžkou bublinkofóliovou úchylku). Takže jsem si radostně výskala, praskala a kdyby mi to nebylo hloupé, hopsala bych po ní jako malé dítě. Zatímco jsem tedy zodpovědně vypravovala balíky na cestu, začaly mi v kapse cinkat zprávy.
Očekávala jsem důležité novinky od mého muže, který byl kvůli ledvinovému kameni na nefrologii, takže jsem ani nebyla zaskočená počtem zpráv, které mi přišly. Poté, co jsem se srdceryvně rozloučila s rolí bublinek a vrátila ji do skladu, konečně jsem telefon vytáhla a místo složitého čtení jsem rovnou vytočila číslo… „Co na ní říkáš? Je krásná, viď? Necháme si jí, že jo?“ „Ehm, cože?!“
Jistě chápete, že moje první myšlenka byla, že si můj milý muž přinesl domů z nefrologie ledvinu v lihu, sklenici s ledvinovým pískem nebo něco podobného… „Ty jsi neviděla ty fotky, co jsem poslal?“ „Nee…“ „No tak šup!“ A opravdu! Ve schránce na mě čekalo obrovské překvapení – 10 fotek a u nich jen jedna jediná zpráva – „Podívej, co jsem našel, když jsem šel od doktora!“ (kde to mimochodem nedopadlo tak špatně, jak jsem se bála, budeme čekat, rozpouštět a snad to bude dobré, takže uffff).
Z fotek na mě obrovskýma oranžovo-zelenýma očima koukalo krásné šedivé koťátko. Chudák kočička byla opuštěná na ostrůvku uprostřed čtyřproudé silnice a dvouproudé tramvajové trati a vyděšená k smrti se snažila vyšplhat na lampu veřejného osvětlení. Domy široko daleko žádné a lidé lhostejně chodící kolem.
Protože je můj muž stejný milovník koček jako já a nikdy by nedokázal nechat nevinné koťátko napospas osudu, vzal ho do náruče a vydal se k lidským obydlím na obzoru a poptal se, jestli někomu nepatří. Nikdo se k ní nepřihlásil, ani nevěděl komu by mohla patřit. A tak ji strčil za bundu a odvezl domů. Kočička vyčerpáním usnula už v tramvaji a pak prospala celý den.
Nemohla jsem se dočkat, až konečně budu moct jít domů (bublinková fólie byla zcela zapomenuta, protože kočky miluju ještě víc než praskání bublin)… Dali jsme jí jméno Sue (podle Sue Heck), a když za mnou večer přišla, stočila se mi na břiše a s vrněním usnula, bylo jasné, že je naše.
Dnes ráno, když jsem připravovala tuhle božskou snídani, inspirovanou receptem v říjnovém vydání časopisu Gurmet, se mi Sue motala v kuchyni pod nohama, nakukovala do myčky i do trouby a důkladně prozkoumala odpadkový koš. Pilina jako starý mazák jenom nasávala vůni másla (ne obyčejného, ale tzv. brown butter nebo beurre noisette – nevíte, jaký je český ekvivalent k tomuhle spojení? Oříškové máslo? Hnědé máslo?) a smetany a ostražitě Sue pozorovala.
Sue se samozřejmě přišla podívat, i když jsem všechno rozložila na stůl, abych snídani vyfotila, a pak mi málem hladově vlezla do talíře. Nějak si nechtěla nechat vysvětlit, že teď už hlady trpět nebude a navíc, že ten řecký jogurt není pro ni a marakuju ani longan určitě nejí. Nakonec se nechala uchlácholit masíčkem a my se mohli v klidu nasnídat.
Odpoledne jsme Sue vykoupali kočičím šamponem, zabalili do ručníku a teď spí u topení… Pilina se ještě trochu rozčiluje, ale už se čím dál víc přibližuje, takže snad to spolu všichni zvládneme! Držte nám palce!
Kořeněná kakaová palačinka Dutch baby pancake s marakujou a longanem
Ingredience:
- 85 g másla
- 4 velká vejce
- 120 ml smetany
- 30 ml mléka
- 2 lžíce třtinového cukru
- 55 g hladké mouky
- 10 g holandského kakaa
- 1 lžička skořice
- 1 lžička kardamomu
- 1 špetka soli
K podávání:
- 3 marakuji
- 10 longanů (chutnají hodně podobně jako liči, které seženete snáz)
- řecký jogurt
- moučkový cukr
Postup
Troubu zapněte na 220 °C a vložte do ní větší pánev s máslem. Pozor, musíte si být jistí, že pánev tuhle teplotu vydrží a že nemá žádné plastové nebo gumové součásti! Nechte máslo zhnědnout. Zbylé ingredience vložte do mixéru a 2 minuty mixujte. Poté vlijte těsto do rozpálené pánve a vraťte do trouby. Pečte 20 minut.
Podávejte s ovocem, řeckým jogurtem a posypané moučkovým cukrem. Servírujte teplé a nelekejte se – dutch baby se v troubě hodně nafoukne a po vyndání se začne pomalu propadat do sebe – to je přirozený jev. Tahle snídaně je naprosto dokonalá – pozvěte přátele na brunch a tuhle lahůdku jim připravte… Nejen, že je vizuálně dechberoucí, ale až ochutnají… Prostě budete za hvězdu.
Redakce Receptik.cz
Receptům, dobrému jídlu a zdravému životnímu stylu se věnujeme již od roku 2008. Naším cílem je poskytovat přínosné informace co nejsrozumitelnější formou. Nabízíme nejlepší recepty pro každého, kdo chce jíst dobře a kdo chce do svého jídelníčku zařadit něco nového a chutného.
