Doufám, že v tom nejsem sama, ale občas mě prostě posedne neodkladná touha dát si snídani. Ovšem ne ráno, jak by asi každý příčetný jedinec čekal, ale večer. Prostě nutně potřebuju snídani k večeři. (Minimálně v seriálu Scrubs mi rozumí, protože tam pro tuhle posedlost mají i oficiální název – brinner neboli večeně! Má to název, takže to existuje.)
Třeba takový trhanec. Trhanec miluju. Jenže! Když na něj dostanu chuť ve čtvrtek večer, tak přece logicky nebudu čekat do sobotního rána, že jo? To dá rozum. Jako chápu, že z dietologického hlediska je to zcela špatně, a tak se i přes značné protesty celého mého já snažím ty touhy sem tam (víceméně neúspěšně) ignorovat a nepodléhat jim úplně pokaždé, ale občas to prostě dál nejde.
A vzhledem k tomu, že tohle léto trávím převážně v posteli, musím si někdy udělat radost. Řeknu upřímně, že tento způsob léta se mi zdá víc než nešťastným. Ale protože se učím býti optimistou a hledám na každé situaci tu zdánlivě neexistující pozitivní stránku, musím uznat, že i celá tahle značně ohraná deska sotva-lezu-a-chroptím-a-léto-je-v-tahu jednu výhodu má. Protože mě tohle léto nikdo neuvidí v plavkách, můžu si dát trhanec k večeři. A klidně dvakrát do měsíce!
Ale zas aby to nebylo tak strašný a já nepřišla do pekla, udělala jsem ho z celozrnné pohankové mouky a skyru. Takže je to vlastně večeře plná proteinů a tak. Jo a taky je navíc levandulový!
Do každého správného trhance patří rozinky. Je mi jasné, že část z vás právě měla menší infarkt. (Asi jako když já slyším slovo ledvinky nebo játra.) V průběhu svého života jsem totiž zjistila, že rozinky jsou podobně kontroverzní surovina jako třeba zmíněná levandule.
Nejen, že mnohým nesmí přes práh (natož na talíř), ale mnozí se i v obchodě regálu s tímto sušeným nepřítelem vyhýbají obloukem, protože rozinky jsou, jak je známo, velmi zákeřné a na blízkou vzdálenost i dost útočné. A že skáčou do košíku skoro sami, o tom raději pomlčím, abyste neměli divoké sny.
Nicméně, tento stav naprosto chápu a i přesto, že já vůči rozinkám žádnou zvláštní zášť nechovám, nechtěla jsem z tohohle receptu udělat dvojité zlo (no a taky to možná krom dobroty mého srdce souvisí s tím, že jsem je zapomněla koupit) a tak je bez rozinek. Ale neváhejte jich hrst přidat, pokud je máte rádi.
A levanduli zase naopak klidně vynechte, pokud je to váš veřejný nepřítel č. 2 (hned po rozinkách). Tenhle pohankový trhanec se skyrem bude boží i bez levandule a rozinek, to je je jasný.
Bezlepkový pohankový trhanec se skyrem a levandulí
Ingredience:
- 3 vejce, bílky a žloutky oddělené
- špetka soli
- 1-2 lžíce stévie
- 200 g skyru
- 200 ml mléka
- 140 g pohankové mouky
- 1/2 – 1 lžička sušené levandule
- 3 lžíce másla
- 1 lžíce moučkového cukru
- hrst nasekaných pistácií
- maliny
- fíky
Postup
Troubu předehřejte na 200°C. Do trouby vložte kulatou formu a nebo pánev, která snese vysoké teploty (žádné plastové rukojeti a teflonové povrchy). Z bílků a špetky soli vyšlehejte tuhý sníh. Ze žloutků a stévie vyšlehejte nadýchanou pěnu a pak do ní vmíchejte skyr a mléko a společně ještě trochu prošlehejte. Do žloutkové směsi vmíchejte mouku a nakonec opatrně vešlehejte sníh.
Vyndejte formu/pánev z trouby a nechte v ní zpěnit dvě lžíce másla a trochu formou zakružte, aby máslo pokrylo i boky. Poté vlijte těsto a vraťte formu do trouby. Pečte 15 minut. Poté trhanec obraťte. Pokud si chcete usnadnit práci, nejdříve ho přepulte nebo rozčtvrťte. Ale určitě ho zvládnete otočit i naráz (když utrpí újmu na kráse, nevadí, stejně ho potom budete trhat na kousky).
Pečte dalších 15 minut. Poté ho pomocí dvou vidliček natrhejte na sousta, posypte pistáciemi, poklaďte kousky zbylého másla a poprašte moučkovým cukrem. Dejte na 5 minut zapéct (můžete troubu přepnout na gril nebo pečení shora), aby cukr s máslem zkaramelizovaly.
Podávejte s čerstvým ovocem (teď vřele doporučuju maliny a fíky, ale bude super s jakýmkoli ovocem, které budete mít momentálně k dispozici).
A co připravit něco dalšího s pohankou, zde další recepty z pohanky.