Dnes je to třetí den, co jsem vstávala v 5:30. Nebudu Vám lhát, není to zrovna moje hodinka. Možná je to o zvyku. Zatímco můj milý vstává každý druhý týden ve 4:30 a bez problému se vytratí z bytu potichu jako kočka, já narážím do zdí, opakovaně zakopávám o vlastní nohy, z rukou mi padají veškeré věci (proto se zásoba našeho nádobí rapidně tenčí) a dělám randál jako stádo slůňat na výletě v porcelánce. Následně kleju jako námořník v zácviku. Prostě hotová princezna
Navíc můj žaludek má očividně pracovní dobu až od 6 a dřív ani ťuk (Na přesčasy si očividně nepotrpí – zkuste ho donutit. Jeho pracovní morálka je prostě neotřesitelná). Odmítá přijmout jakoukoli stravu bez boje – kroutí se, kope kolem sebe, kvičí a výhružně kručí tak hlasitě, že se děsivá ozvěna odráží od okolních domů pokojně spícího sídliště. Pokud se ve vaší čtvrti traduje legenda, že se tam nocí potuluje děsivá, obrovská, chlupatá, hluboce vrčící příšera, kterou nikdy nikdo neviděl, vězte, že to není yetti ale pravděpodobně můj žaludek!
Kdo ale odmítá spolupracovat nejvíc a naprosto mě sabotuje, je můj mozek Tu půlhodinku (minimálně), co mu chybí ke spokojenosti, mi dává pořádně sežrat. Plete mi jazykem, překrucuje informace a schovává mi věci V neděli jsem tak zapomněla všechna vykrajovátka na dětský kurz pečení cupcakes v Chefparade a na místě srazu s T. jsem stála o celou hodinu dříve než bylo domluveno, nervózně podupávala a pak jsem jí složitě naháněla, kde jako vězí.
Vězela doma. Navíc jsem ve spěchu (to abych tam byla o tu hodinu dřív) nechala v práci na stole ležet virus (samozřejmě ne jen tak samotný, to by šlo dost těžko – byl zavřený ve zkumavce, nemusíte podléhat panice). Prý mu to nevadí, ale o mé nedělní myšlenkové a organizační výkonnosti to nic pěkného nevypovídá.
Zatímco předchozí dny jsem byla vykolejená jen během dne, dneska už jsem byla mimo i během noci. Kolegyně mi ve snu řekla, že jsem totální blbka (což by nikdy neudělala) a navíc jsem dostala padáka formou rapového klipu, který natočili speciálně pro mě a posílali mě v něm do pr… (prostě do pryč) Každopádně zítra vstávám v 6:30!
A udělám si nějakou dokonalou snídani. Pamatujete na vanilkový maxilívanec? Na ten si totiž brousím zuby! Strašně nám oběma zachutnal a vůbec mi nešel z hlavy… A tak bylo více než jasné, že ho musíme mít znovu. Už před pár dny jsme pro vás ověřili (jen pro vás, s našimi chutěmi to vůbec nesouvisí), že funguje i v lehce exotičtější verzi! Ať už si ho připravíte zítra nebo až o víkendu, nezapomeňte na kupu vašeho oblíbeného čerstvého ovoce. Bez toho by to nebylo ono!
Kokosový maxilívanec z trouby s exotickým ovocem, kokosovým cukrem a kokosovým krémem
Ingredience:
- 4 vejce velikosti M
- 2 lžičky kokosového cukru
- špetka soli
- 2/3 hrnku hladké mouky
- 2/3 hrnku kokosového mléka
- 2 lžíce másla
K podávání:
- čerstvé ovoce (mango, mochyně, kumquat,…)
- kokosový cukr
- kokosový krém
Postup
Troubu předehřejte na 220°C a dejte do ní nahřát pánev (pozor, musí být vhodná do trouby – žádné plastové součásti či teflonové povrchy). Vejce vyšlehejte s cukrem a solí do nadýchané pěny. Bude to trvat asi 5 minut. Poté do vaječné pěny zašlehejte kokosové mléko a přes síto prosetou mouku.
Vyndejte pánev z trouby a dejte do ní rozpustit máslo. Trochu pánví zakružte, aby se máslo hezky rozprostřelo i po bocích pánve. Ihned vlijte připravené těsto a vraťte do trouby. Pečte 20 minut.
Hotový lívanec ihned posypte kokosovým cukrem, nechte chvíli zchladnout a poté ho přendejte na talíř. Podávejte s ovocem a polité kokosovým krémem.
Redakce Receptik.cz
Receptům, dobrému jídlu a zdravému životnímu stylu se věnujeme již od roku 2008. Naším cílem je poskytovat přínosné informace co nejsrozumitelnější formou. Nabízíme nejlepší recepty pro každého, kdo chce jíst dobře a kdo chce do svého jídelníčku zařadit něco nového a chutného.
