Vždycky říkám, že moje nejoblíbenější roční období je jaro. A je to pravda pravdoucí. Jaro je prostě úžasné. Probouzející se a kvetoucí příroda mi svou krásou nikdy nepřestane vyrážet dech. Ale je jasné, že co se jídla týká, tak se každý rok nemůžu dočkat léta! Tolik pestrobarevného šťavnatého ovoce! Tolik chutí! Tolik možností! Dokonalost.
Každý rok ovšem řeším tentýž problém. Co upéct dřív? Nápady se mi honí hlavou jako šílené. Občas mi dělá potíže jeden z nich „chytit a spoutat“. Rozhodla jsem se to řešit jednoduše, a tak každý, který se objeví byť jen na chviličku, poctivě zapíšu.
Bohužel (především pro mého muže) ke mně nejvíce nápadů přichází mezi ulehnutím a úplným usnutím, takže přesně v tom okamžiku, kdy už se zdá, že jsem se definitivně odebrala do říše snů. Najednou se mi vymrští ruka pro telefon (a mého nebohého muže tak probudí buď randál padajících předmětů – šikovnost není mou silnou stránkou ani v bdělém stavu, takže si to domyslete – nebo modré světlo displeje, které mu zničehonic zazáří do obličeje) a já téměř poslepu začnu něco smolit do poznámek.
Jenže, co si nezapíšu, to už ráno samozřejmě nevím, tudíž je tahle oběť naprosto nutná. Naštěstí si potom toho svého probuzeného a lehce otřeseného muže mohu usmířit upečeným/uvařeným výsledkem… Spokojenost tak zavládne na všech stranách.
V tomto případě tomu nebylo jinak. Už je to nějaký pátek, co se mi v hlavě usídlil nápad na tenhle rustikální koláč (neboli galettu) z kukuřičné mouky. Zatímco jsem zmateně šátrala po nočním stolku (podle všeho už se asi hodinu zdálo, že spím jak zabitá), můj muž, který si tou dobou naštěstí ještě četl a ušel tak nepříjemnému probuzení, se mě zkoumavě zeptal, co se děje… „Potřebuju udělat galettu!,“ brumlala jsem si rozhodně pod vousy.
„Jakože slanou palačinku? Tu si dám rád, ale teď po půlnoci? Nestačilo by to třeba ráno k snídani?“ „NE!“ „Ne? To jako teď půjdeme dělat palačinky?“ „Ne! Ne, kukuřičnou galettu! Musím upéct!“ „Aha. No, to mi sice nedává smysl, ale dobře. Ale až ráno…“ „Ano!“ A pak jsem zase odpadla. Nebudu lhát, rozhovor si napamatuju (stejně jako všechny ostatní – třeba ten, kdy jsem přesvědčeně tvrdila, že nám naše kočka Pilina žere bábovku).
Prvotním nápadem byla, soudě podle dotyčné poznámky, jahodovo-broskvová galetta s bazalkou. Jenže než jsem se dokopala k realizaci, sezonu těch nejkrásnějších jahod jsem samosebou prošvihla. Ale stačila jedna výprava na trhy, odkud jsem donesla ty nejkrásnější třešně, meruňky, maliny a nejvoňavější mátu. No a to pak logicky nebylo co řešit…
Rustikální koláč s mandlemi, mátou a ovocem
Ingredience (na 1 menší koláč – 3 porce):
- 140 g studeného másla
- 180 g polohrubé kukuřičné mouky
- 35 g mletých mandlí
- 1 lžíce třtinového cukru
- špetka soli
- trocha (nejlépe ledově) studené vody
Mátový cukr:
- 3 lžíce třtinového cukru
- lístky ze 3 stonků máty
Náplň:
- mleté mandle
- maliny
- třešně
- meruňky
- máta
Na okraje mandlové plátky a k podávání řecký jogurt.
Postup
Kukuřičnou mouku, mleté mandle, cukr a sůl vložte do robotu a krátce promixujte. Poté vložte vychlazené máslo nakrájené na kostičky a mixujte dokud nevznikne drobenka. Poté přilijte trochu studené vody (přidávejte po lžících) a několika krátkými pulzy zapracujte do těsta. Pokud je těsto spojené, další vodu nepřidávejte.
Vyklopte těsto na pracovní plochu a 1-2x rychle prohněťte rukou (těsto se nesmí zahřát, takže pracujte opravdu rychle). Zabalte těsto do fólie a dejte vychladit do lednice. Mělo by tam být minimálně 1 hodinu, ale klidně ho chlaďte přes noc.
Mátové lístky natrhejte na menší kousky. Vložte je do hmoždíře se 3 lžícemi cukru a rozetřete na pastu. Mátový cukr můžete připravit i v robotu. Troubu předehřejte na 180°C.
Těsto rozválejte do kruhu. Placka by měla být silná 3-4 mm. Doporučuji vyválet těsto rovnou na papíře na pečení. Papír s těstem přeneste na plech. Střed kruhu rovnoměrně posypte mandlemi a mátovým třtinovým cukrem (mně stačili 2 hrstičky mandlí a 2/3 připraveného cukru). Okraje nechte neposypané.
Poté plochu posypanou mandlemi poklaďte omytým a osušeným ovocem – malinami, vypeckovanými třešněmi a na plátky nakrájenými meruňkami. Posypte ovoce zbylým cukrem a přečnívající okraje těsta zahněte směrem dovnitř. Přehnuté okraje posypte mandlemi (ty k těstu lehce přitlačte).
Pečte dozlatova (bude to trvat zhruba 35-40 minut).
Krájejte až po úplném vychladnutí, ale mějte na paměti, že koláč se bez uležení dost drobí (což mu na chuti neubírá). Můžete ozdobit čerstvým ovocem a nasekanou mátou, popřípadě lehce poprášit moučkovým cukrem. Nám nejvíc chutnal k snídani s bílým jogurtem, ale božský bude třeba i s kopečkem vanilkové zmrzliny.
Redakce Receptik.cz