Návrat do práce po nemoci je vždycky zvláštní. Cítím se vždycky trochu jako cizinec. Pracuji ve stejné laboratoři už 6. rokem a jsem pomalu součást trvalého inventáře. Vlastně mě překvapuje, že nemám na čele nalepenou svou vlastní cedulku s inventárním číslem. Po laboratoři se můžu v podstatě bez nehody pohybovat i poslepu. A přesto, pokaždé, když se vracím z nemocenské, ať už trvá týden nebo měsíc se cítím jako vetřelec na svém vlastním území. Chodím obezřetně a do všeho narážím, asi jako slon v porcelánu, co se zrovna učí stát na vlastních nohou.
Trochu se to zlepší, když ráno přijdu hodně brzy (jako dneska), v době, kdy v laboratoři nikdo ještě není, a já mám čas trochu se rozkoukat a aklimatizovat. Aby ostatní neviděli, jak moc jsem vlastně nervozní a nesvá (a že jsem totální magor). Nevím proč. Ten první den je vždycky zatraceně těžký (ne, že by ty ostatní byly procházka růžovým sadem…).
Dneska jsem bojovala s obrovskou únavou (14 dnů jsem prakticky jenom spala, spala, spala a občas si dala špagety s kečupem a parmazánem, vrcholný to kulinářský výtvor, takže se nelze té únavě asi divit), navíc jsem byla prostě divně neklidná, vykolejená a vůbec jsem nevěděla, kde začít, kde navázat, co dělat.
Bezradně jsem obracela listy protokolového sešitu a snažila se najít niť, které bych se mohla chytit, prolétla stohy nepřečtených pracovních mailů a chtělo se mi utéct. Někam pryč… Nejradši bych se bývala někam schovala, zavřela za sebou dveře a tam se uklidnila…
Jediné, co mi v takových okamžicích pomáhá, je na chviličku se zastavit a myslet na blog, pečení nebo nejlépe na obojí (no jo, já vím, zaměstnanec měsíce ze mě zřejmě nebude). A dneska jsem měla opravdu divný pocit totální úzkosti… Sevřený žaludek, kámen na hrudníku. Tentokrát mi moc pomohlo to, že jsem se hned před vstupní branou do areálu musela nahlas rozesmát.
Na ulici stálo auto, ze dveří u řidiče byla vykloněná elegantní starší dáma a vehementně si vyčesávala vlasy… kartáčem na psí chlupy. Takovým tím drátěným (z malých zahnutých úzkých drátků) na vyčesávání zvířecí srsti… Maličkost, ale ten smích mi pomohl, nervozita ze mě trochu spadla a díky tomu jsem se hned cítila maličko líp!
A pokud si i vy potřebujete zlepšit den, upečte si citronové cupcakes! Ať už v obyčejné nebo v bezlepkové variantě… Jsou nabité sluncem a pozitivitou, svěžestí a lehkostí. Tak akorát sladké, tak akorát kyselé, prostě ideální.
Trochu jsem experimentovala s krémem, protože mě hrozně dlouho lákalo zkusit swiss meringue buttercream, ale to je opravdu ultrasladký, máslový krém, kterým se obecně snažíme vyhýbat jako čert kříži, takže jsem ho chtěla odlehčit krémovým sýrem a zjistit, zda si i tak udrží konzistenci. A k mému překvapení byl výsledek nejen chuťově výborný, ale navíc se s ním i skvěle pracovalo!
Bezlepkové citronové cupcakes
Ingredience:
- 2 vejce
- 125 ml oleje
- 150 g třtinového cukru (klidně i obyčejného krupicového)
- 120 g bílého jogurtu
- 175 g bezlepkové mouky (nebo obyčejné pšeničné hladké mouky)
- 1 lžička sody
- 1 lžička prášku do pečiva
- špetka soli
- 1 lžíce strouhané citronové kůry
- šťáva z poloviny velkého citronu nebo z celého malého citronu
Krém:
- 2 bílky
- 160 g másla, změklého
- 100 g třtinového cukru (tady asi lépe bílého krupicového)
- 3 lžíce citronové šťávy
- 160 g krémového sýra (Philadelphia, asi by šlo i mascarpone a přivřeným okem i lučina)
Na ozdobu žluté cukrové perličky nebo kandovaná citronová kůra
Postup
Troubu rozehřejte na 180 °C. Vejce vyšlehejte s cukrem a olejem do světlé pěny. Poté zašlehejte přes jemné sítko prosetou mouku promíchanou s práškem do pečiva, sodou a solí, jogurt a citronovou šťávu s kůrou. Košíčky plňte do 2/3 objemu a pečte přibližně 14 minut, až budou okraje krásně zlatavé. Nechte vychladnout.
Připravte krém. Nad vodní parou opatrně zahřejte bílky s cukrem a míchejte dokud se cukr nerozpustí (pozor, nesmíte bílky uvařit!). Poté robotem vyšlehejte z bílků tuhý sníh a postupně (po lžících) do něj zašlehejte máslo pokojové teploty. Šlehejte dokud krém nezhoustne (8 – 10 minut).
Potom opět po částech zašlehejte krémový sýr a citronovou šťávu. Hotovým krémem naplňte zdobící sáček a dejte na chvíli (jen pár minut) do lednice, aby krém lehce ztuhnul. Krémem ozdobte vaše cupcakes a posypte cukrovými perličkami nebo kandovanou citronovou kůrou.
Redakce Receptik.cz
Receptům, dobrému jídlu a zdravému životnímu stylu se věnujeme již od roku 2008. Naším cílem je poskytovat přínosné informace co nejsrozumitelnější formou. Nabízíme nejlepší recepty pro každého, kdo chce jíst dobře a kdo chce do svého jídelníčku zařadit něco nového a chutného.
