Kyselina listová se nachází hlavně v listech nebo klíčících luštěninách. Nechcete-li ale konzumovat listy vodnice, nezralá semena sójových bobů nebo naklíčený hrách, fazole či čočku, kde je listové zeleniny opravdu hodně, podívejte se na seznam níže. Z nabízené zeleniny si určitě vyberete tu, která vám bude opravdu chutnat.
Stejně tak jako ovoce, také zelenina obsahuje velké množství kyseliny listové, která je pro tělo velmi důležitá. V jaké zelenině je kyseliny listové nejvíce?
10) Rukola – 97 µg
Rukola má velice specifickou (ostrou a trochu štiplavou) chuť a ne každému chutná. Pokud se z ní rozhodnete připravit např. salát, doporučujeme kombinaci s dalšími druhy zeleniny nebo salátů. Rukola obsahuje vitamín C, betakaroten nebo barvivo chlorofyl. To umí lidský organismus dokonale pročistit a má pozitivní vliv i na činnost jater či na trávicí trakt.
9) Pažitka – 105 µg
Pažitka společně s petrželkou se v české kuchyni nejčastěji využívá jako dochucovadlo a zelená ozdoba polévek. Najdeme v ní velké množství vitamínu C, dále riboflavin, draslík, vápník, fosfor, sodík, železo a betakaroten. Působí asepticky, snižuje krevní tlak, povzbuzuje chuť k jídlu a zároveň podporuje trávení.
8) Červená řepa – 109 µg
Červená řepa má zajímavou chuť i léčivé účinky. Obsahuje důležité minerální látky jako je draslík, hořčík, železo, jod, mangan, zinek a má i vysoký obsah vitamínů C a E. Posiluje tedy imunitní systém, příznivě působí na srdce a cévy, ale dokáže např. i odstranit zácpu nebo pročistit střeva. Šťáva z řepy se doporučuje jako prevence a součást léčby rakovinného bujení.
7) Kapusta – 129 µg
Kapusta neboli brukev pravděpodobně mezi vaše oblíbená jídla nepatří, ale možná patřit začne, až zjistíte, jak je zdravá. Je bohatá na vlákninu, obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B, vitamín E a K. Je v ní také draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, selen. Kapusta snižuje cholesterol, zvyšuje celkovou imunitu a připívá také třeba k hojení ekzémů.
6) Římský salát – 136 µg
Římský salát je ten jediný pravý, který patří do slavného Caesar salátu. Má nejen křupavé lístky, ale také skvěle chutná (má příjemnou mandlovou chuť). Obsahuje hodně vlákniny, karoten, vitamíny B, vitamín C a železo. Látka lactucin, která se v něm rovněž nachází, příznivě ovlivňuje trávení, uvolňuje křeče a celkově uklidňuje.
5) Kadeřávek – 141 µg
Kadeřávek neboli také kale obsahuje hodně draslíku, železa, beta karotenu, vitamínu E a C. Je v něm také vláknina. Svojí unikátní kombinací flavonidů (obsahuje jich 45 druhů) a antioxidantů prokazatelně působí protirakovinově. Není tedy divu, že se právě tato zelenina s poslední době stala hitem českých kuchyní.
4) Čekanka – 142 µg
Čekanka se na našich jídelníčcích objevuje velmi zřídka, a to je škoda. Nejenže je totiž zdravá (působí detoxikačně, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zlepšuje chod metabolismu a lze v ní nalézt spoustu minerálů), ale je i chutná. Připravit si z ní můžete polévku, salát nebo ji můžete zapéct třeba se sýrem.
3) Petrželka – 152 µg
Správná kuchařka se v kuchyni bez petrželky neobejde. Kromě toho, že skvěle chutná a dokáže ozdobit každé jídlo, nacházejí se v ní silice, které mají diuretický účinek. Petržel je tudíž skvělým pomocníkem při nemocích ledvin, močového měchýře nebo třeba při menstruačních potížích. Kromě kyseliny listové je bohatá na draslík, vápník, hořčík, mangan, železo a chlór, provitamín A a vitamíny B.
2) Zelené sojové boby – 165 µg
Zelené sojové boby jsou také známé jako Edamame neboli “sladké boby“. Sladké jsou proto, neboť se získávají z rannějších sójových sklizní, kdy jsou sojové lusky ještě nedozrálé a boby ještě zelené. Boby mají vysoký obsah vlákniny, bílkovin, vápníku nebo hořčíku.
1) Špenát – 194 µg
Jedl ho Pepek námořník a jíst ho klidně můžete i vy. Řeč je o špenátu, který prospívá celkovému zdraví člověka. Obsahuje betakaroten (jenž je známým antioxidantem), biotin (blahodárně působící na stav vlasů, nehtů a kůže), niacin (navozující dobrý spánek a mající příznivý účinek na srdce a cévy). Kromě toho je špenát bohatý na vápník, sodík, železo, hořčík a mangan.