Vápník nemusíte hledat jen v mléčných výrobcích. Mnohem lépe uděláte, pokud ho tělu dodáte pomocí zeleniny. Ta totiž kromě vápníku obsahuje i spoustu dalších důležitých látek a mnohdy ji dokonce lze najít na seznamu extra zdravých superfoods neboli super potravin. Mezi ty patří z následujícího seznamu např. řeřicha nebo petržel.
Vápník je pro tělo velmi důležitou složkou. Doplnit jej lze kromě mléčných výrobků a doplňků stravy také například konzumací správného ovoce a zeleniny. Jaká zelenina je bohatá na vápník?
10) Čínské zelí – 105 mg
Pravé čínské zelí sice jen stěží seženete v supermarketu, ale na čínské tržnici na něj narazíte určitě, i když možná pod názvem čínský špenát nebo pak-choi (pak čoi). Košťál chutí připomíná kedlubnu, listy se hodí do salátů nebo se dají použít všude tam, kde špenát.
9) Červená řepa – 117 mg
Naučíte-li se pracovat s červenou řepou, zaručeně si ji zamilujete. Jídlo totiž právě díky řepě může získat krásnou barvu, vůni nebo bezva chuť. Červená řepa je navíc proslavená jako zásobárna přírodních látek, které brání vzniku rakoviny. Má velké množství antioxidantů a vitamínů. Posloužit může i jako lék proti chřipce a horečnatým onemocněním.
8) Řeřicha – 120 mg
Řeřichu, která je plná vitamínů a minerálů, si můžete doma lehce vypěstovat sami a ani nemusíte být extra šikovným zahradníkem. Kromě vitamínu C tahle malá rostlinka obsahuje vitamíny A, B1, B3, B6, K nebo E. Z minerálů pak draslík, sodík, vápník, fosfor, železo i jód. Vše doplňuje kyselina askorbová, nasycené mastné kyseliny, riboflavin a vláknina.
7) Petržel – 138 mg
Petržel je nejen světově nejpopulárnější ozdoba jídel, ale také rostlinka plná důležitých živin. Kromě velkého množství chlorofylu, který čistí krev a tvoří nové červené krvinky, obsahuje třikrát více vitamínu C než pomeranč, velké množství flavonoidů a také kyselinu listovou.
6) Kadeřávek – 150 mg
Kale neboli také kadeřávek či kadeřavá kapusta obsahuje hodně draslíku, železa, beta karotenu, vitamínu E a C. Pravidelná konzumace této zeleniny snižuje obsah cholesterolu v krvi, vláknina v ní obsažená zlepšuje střevní peristaltiku. Z kadeřávku můžete udělat salát, podávat ho k těstovinám, uvařit z něj polévku nebo ho zapéct s masem, máslovou dýní či červenou řepou.
5) Rukola – 160 mg
Rukola má velice specifickou chuť, takže v případě, že se z ní rozhodnete připravit např. salát, doporučujeme kombinaci s dalšími druhy zeleniny. Rukola obsahuje více vitamínu C a betakarotenu než jiné listové zeleniny, dále je zdrojem isothiokyanátů, které mají antikarcinogenní účinky. Její obliba tak v České republice v poslední době roste.
4) Česnek – 181 mg
Česnek vám možná nevoní, ale můžete si být jistí, že spolehlivě vyléčí vaše neduhy. Obsahuje totiž vitamíny A, B a C, vápník, selen, jód a další látky. Posiluje obranyschopnost, látkovou výměnu, hojení ran ale také třeba sexuální výkonnost. V lidovém léčitelství se užívá jako antibiotikum a antiseptikum. Až na vás tedy poleze chřipka, už víte, po čem sáhnout.
3) Vodnice – 190 mg
Vodnice je zelenina, na kterou se trochu pozapomnělo. V ústraní ale zůstává neprávem. Má totiž skvělou svěží chuť, obsahuje spoustu vody, vlákninu a podle kalorické kalkulačky minimum kalorií. Je tedy vhodná (nejen) pro všechny, kteří se snaží zhubnout. Kromě toho má močopudné účinky, zklidňuje nervy a stimuluje srdeční činnost.
2) Sojové boby – 197 mg
Zelené sojové boby neboli Edamame jsou také známé jako “sladké boby“. Získávají se totiž z rannějších sójových sklizní, kdy jsou sojové lusky ještě nedozrálé a boby ještě zelené. Tyto boby jsou potravinou s vysokým obsahem vlákniny. Dále v nich najdeme bílkoviny, vápník nebo hořčík.
1) Kapusta – 232 mg
Kapusta neboli brukev je košťálová zelenina, kterou znali už v Mezopotámii. Děti tuhle zeleninu sice obvykle moc v lásce nemají, ale měly by. Všechny druhy kapusty jsou totiž bohaté na vlákninu, vitamín C, vitamíny skupiny B, vitamín E a K. Je v nich také draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, selen a kyselina listová.