Velikonoce – půst i hody

Velikonoce dnes máme spojeny s památkou umučení a vzkříšení Krista. Oslavy ve velikonočním období však ve skutečnosti mají starší původ, který souvisí s pohanskými svátky příchodu jara, slunce a tepla. Velikonoce jsou plné zvyků, tradic a také jídla. Končí jimi totiž dlouhé období půstu.

S Velikonocemi se pojí také mnoho tradic. A zvyků. Jaké tradice dodržujeme v českém prostředí? A jaká typická jídla se s Velikonoci pojí?

Velikonoce v předkřesťanské době

Oslavy ve velikonočním období prapůvodně souvisely se svátkem nomádských pastýřů a byly spojeny s obětováním mladých zvířat, především beránka. Tento svátek měl pravděpodobně navazovat na židovský sedmidenní svátek Pesach, kterým si Židé připomínali vysvobození z egyptského zajetí. 

V předkřesťanské době byli lidé více ovlivňováni ročními obdobími a v podstatě vydání na milost a nemilost přírodě. Proto pro ně Velikonoce znamenaly hlavně začátek jara, dobu, kdy se probouzí příroda, rodí mláďata, začíná nový koloběh života. Není se tedy čemu divit, že tyto původní pohanské svátky byly velice veselé. Lidé měli radost, že je zima pryč a příchod jara bujaře slavili.

Křesťanské Velikonoce jsou jiné. Jejich součástí je půst, kdy se očišťuje tělo i duše. Je to období klidu a ticha, vzpomínání na Ježíšovo utrpení. Přesto můžeme říci, že v něčem se pohanské a křesťanské oslavy podobají. Staré pohanské rituály se totiž mnohdy mísí s velikonočními zvyky, které mají původ v křesťanské době.  Např. pomlázka má na ženy přenést vlastnosti živého ohebného proutí. Je zde tedy patrné spojení s přírodou.

Pašijový týden

Poslední týden před Velikonocemi není jen tak ledajaký týden. Každý den v něm má svůj název a funkci. Během Modrého pondělí a Žlutého úterý se v chalupách uklízelo, na Škaredou středu se nesmělo mračit, na Zelený čtvrtek se připravovalo jídlo ze zeleniny nebo bylin (např. ze špenátu či mladých kopřiv).

Zdá se vám to zajímavé a raději než zelené pivo, který se na Zelený čtvrtek pije dnes, byste si dali špenátové palačinky? Můžete. Připravte si z mléka, hladké mouky a vajíčka palačinkové těsto a přidejte do něj špenát. Směs důkladně promíchejte a smažte na rozehřáté pánvi v oleji z obou stran. Místo marmelády namažte hotové palačinky Lučinou, kterou smícháte se zakysanou smetanou a dochutíte solí.

Po receptech na Zelený čtvrtek přichází na řadu Velký pátek, který je dnem ukřižování Krista. Lidé také věřili, že v tento den se otevírá země a vydává poklady. Na Velký pátek se obvykle držel půst. V některých krajích se toto pravidlo dodržovalo velmi striktně, jinde si lidé mohli dát rybu nebo upečenou náhražku ve tvaru ryby z bramborového těsta. Někde se připravovalo jediné jídlo dne, kterým obvykle byla sytá hustá polévka z toho, co dům dal.

Na Bílou sobotu se před kostelem světil oheň a lidé si jej pak odnášeli domů. Velikonoční neděle je dnem zmrtvýchvstání Krista a také vyvrcholením velikonočních svátků. V tento den bylo zakázáno pracovat a celá rodina se scházela u slavnostního stolu.

Velikonoční zvyky

K Velikonocům neodmyslitelně patří také dodržování různých tradic a zvyků, některé se liší i regionálně. Jaké zvyky a tradice dodržujeme v Česku?

Pomlázka nebo polévání vodou

Lidé si od nepaměti mysleli, že jarní příroda, která se probouzí ze zimního spánku, vlévá svou energii do rašících větviček stromů a keřů. Věřili, že z těchto proutků je pak možné přenést sílu, mládí a zdraví na člověka. Jak? Pouhým dobře mířeným šlehnutím, které by mělo i trochu zabolet.

Nešlehaly se však pouze ženy, ale v hospodářství vyšlehal i hospodář čeládku, aby nebyla líná nebo krávu, aby se brzy otelila. Švihání ovocných stromků mělo probudit sad ze zimního spánku.

Podobné vlastnosti jako rašícím větvičkám přičítali kdysi lidé i vodě, a to především té tekoucí v řekách a potocích. Proto je v některých krajích spojena pomlázka i s poléváním (nebo dokonce házením) dívek a žen do vody.

Kraslice

Pomlázkou je kromě několika spletených proutků nazýván i výsledek koledování. Je tedy třeba připomenout, co si chlapci vysloužili tím, když děvčata pořádně vyšlehali a tedy i omladili. Odměnou jim byly kraslice.

Velikonoční kraslice byly natvrdo uvařená vejce nebo vyfouknutá vajíčka ozdobená nejrůznějšími výtvarnými technikami (kresba voskem, batikování, polepování slámou). Za typické barvy pro Velikonoce se považovaly červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů.

Uzel

Pro „uzel“ neboli velikonoční dárek svázaný v šátku přicházeli dříve chlapci k děvčatům na Boží hod v podvečer. Zatímco vajíčka dávala děvčata všem koledníkům, tak uzel byl vyhrazen jen pro milého. Kromě vajec obsahoval i pečivo, zvláště pak koblihy. Zámožnější dívky do něj přidávali i dražší látku na vestu, vyšívanou předničku na košili nebo pěkný šátek na krk.

Chodníčky lásky

Tzv. chodníčky lásky mezi domy zamilovaných dříve také patřily k velikonočním tradicím. Chlapci v noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční nebo časně ráno vysypávali cestičky od svého obydlí k domu milované dívky pískem, popelem, plevami, řezankou, otrubami, pilinami nebo je vylévali vápnem.

Velikonoční jídla

K Velikonocům patří také tradiční jídla. Jaké pokrmy jsou v českém prostředí spjaty s Velikonočními svátky?

Mazanec

Mazanec je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem a spolu s beránkem a medovými perníčky patří k nejstarším českým velikonočním jídlům. Jedná se o koláč z kynutého těsta, který má okrouhlý bochníkovitý tvar a navrchu je naříznutý do znamení kříže, aby připomínal Kristovu oběť. Někde je ještě stále zvykem, že rodiny v neděli na Boží hod velikonoční odnášejí mazance do kostela k posvěcení.

Jidáše

Jidáše se rovněž pečou z kynutého těsta, ale jsou menší než mazanec a mají tvar různých spletenců a spirál. Mohou se jíst jen tak, posypané mandlemi nebo pokapané medem. Mají symbolizovat provaz, na kterém se Jidáš oběsil po zradě Krista.

Jehněčí maso

Mezi sváteční velikonoční pokrmy můžeme zařadit i jehněčí pečeni nebo jehněčí hřebínek, které však byly z důvodu nedostupnosti někdy nahrazovány králíkem nebo jiným masem. Lidé, kteří si nemohli maso dovolit vůbec, pekli beránka ze sladkého kynutého, třeného anebo piškotového těsta.

Vajíčka

Velikonoční pondělí máme asi všichni spojené s pomlázkou, koledníky a především s malovanými vajíčky. Vajíčko je nejstarší symbol plodnosti, úrody nového, stále se opakujícího se života a vzkříšení. Pokud si myslíte, že zdobení a malování vajíček je až záležitostí posledních let nebo století, tak se pletete. Skořápky obarvených vajec byly nalezeny už na slovanském pohřebišti u Velkých Hoštěrádek na jižní Moravě. Toto pohřebiště pochází z 11. století našeho letopočtu.

Vajíčkům se už v dávných dobách přisuzovaly magické vlastnosti. Ornamenty a zdobení na vajíčkách pak měly magickou sílu vajec (zejména sílu plodivou) jen umocnit. Nejoblíbenější byla barva červená (proudící krev a láska), ale používala se i zelená (zeleň přírody), žlutá (slunce), hnědá a černá (temná země), v době křesťanství také fialová.

O Velikonočním pondělí v kuchyni pokrmy z vajec jednoznačně převažovaly. Dělala se vejce plněná, smažená, vejce se dávala do omáček, salátů, k masu a do velikonoční nádivky. Oblíbené byly i různé pomazánky.

Velikonoce oslavte

Vůbec se nebojte dát si o Velikonocích dobré maso nebo pár kousků mazance. Klidně se přeneste do doby našich předků a hodujte u slavnostně prostřené tabule. Zkuste však dodržet i tradice, které se vážou k Zelenému čtvrtku nebo Velkému pátku. Dejte si k obědu polévku z jarních bylinek nebo něco se špenátem, neopovrhujte dietní rybou. Máte-li odvahu, zkuste půst.

A vajíčka? Pokud nějaká vykoledujete, určitě je neházejte do koše. Obsahují sice cholesterol (zvláště žloutek), avšak potravní cholesterol obsažený ve vejcích má jen málo společného s množstvím cholesterolu v těle. Navíc vejce obsahují látku lecitin, která zabraňuje tomu, aby se do těla dostalo nadměrné množství cholesterolu. Klidně si tedy vajíčka dopřejte. Mají přeci magickou moc.