Paprika setá neboli sladká paprika je vyšlechtěná odrůda druhu Capsicum anuum (chilli paprička). Papriky existují v různých barvách včetně oranžové, červené a žluté. Často jsou také prodávány a konzumovány nezralé, kdy jsou ještě zelené. Paprika setá je někdy zařazována do skupiny „sladkých paprik“ spolu s méně pálivými druhy paprik.
Papriky pocházejí z Mexika, střední Ameriky a ze severních oblastí jižní Ameriky. Jejich semínka byla v roce 1493 dovezena do Španělska, odkud se rozšířila do Evropy, Afriky a Asie. I v dnešní době však zůstává Mexiko předním vývozcem paprik.
Názvosloví
V angličtině se paprika nazývá „bel pepper“. Tento matoucí název „pepper“ (ve španělštině pimiento, což v češtině znamená pepř i papriku) dal tomuto plodu Kryštof Kolumbus, když jej dovezl do Evropy. V té době byly vysoce ceněným zbožím zrnka pepře, plody rostliny Piper nigrum pocházející z Indie, která není nijak příbuzná paprice.
Ekvivalent slova pepř se v té době používal pro označení různých pálivých koření, a proto byl použit i pro nově objevené plody rodu Capsicum (paprika). Dalším nejrozšířenějším názvem je „chilli“, tento název pochází ze střední Ameriky.
Paprika setá je z botanického hlediska ovoce, ale všeobecně je považována za zeleninu. Vršek odříznutý z papriky se někdy nazývá „papriková pánvička“.
Přestože je paprika setá zařazována do rodu Capsicum, jako jediná neobsahuje látku kapsaicin, která vyvolává velmi pálivý pocit, když se dostane do kontaktu se sliznicí. Absence kapsaicinu je způsobena recesivní formou genu, který snižuje jeho množství, a tím i pálivost, která je spojována s ostatními druhy rodu Capsicum.
Pepper nebo capsicum?
Názvy „bell pepper“, „pepper“ nebo „capsicum“ jsou používány k označení různých druhů papriky zvonovitého tvaru, bez ohledu na jejich barvu. V britské angličtině se paprice říká prostě „pepper“ (případně se papriky rozlišují podle barev: „green pepper“ – zelená paprika), zatímco v ostatních zemích bývalého Britského společenství, například v Austrálii, Indii, Malajsii a na Novém Zélandu, se paprice říká „capsicum“.
V Evropě se používá název „paprika“, který pochází z označení pro pepř. Někdy se k tomuto názvu přidává i označení barvy (například v holandštině „groene paprika“ – zelená paprika, „gele paprika“ – žlutá paprika). Suchý kořenicí prášek, který se vyrábí z paprikových plodů, rovněž nese název paprika. Ve Francii se paprice říká „poivron“, což pochází ze slova „poivre“ – pepř, nebo „piment“ (podobné španělskému „pimiento“.)
Japonština používá slovo „pîman“, pocházející z francouzštiny, pouze k označení zelených sladkých paprik. Pro všechny ostatní barvy používá výraz „papurika“, odvozený ze slova paprika.
V oblasti Ohio Valley v Americe se paprikám říká mango, protože v dobách před rokem 1600 bylo mango dováženo do amerických kolonií a uchováváno tehdy jediným možným způsobem, nakládáním. Tehdy se všemu naloženému ovoci začalo říkat mango, což se týkalo i nakládaných sladkých paprik.
TIP: Papriky jsou nedílnou součástí chutného srbského rizota. Je to rychlý a zdravý pokrm, který si každý může připravit v pohodlí svého domova.
Druhy paprik
Papriky mohou být zelené, červené, žluté, oranžové a vzácněji i bílé, různobarevné (v různých fázích dozrávání) a purpurové. Záleží to hlavně na tom, kde jsou papriky pěstovány a o jakou odrůdu se jedná. Zelené papriky jsou méně sladké a více hořké než červené, oranžové a žluté.
Chuť zralých paprik se může lišit podle podmínek, za jakých rostly a byly skladovány. Nejsladší bývají plně dozrálé plody, které byly pěstovány na přímém slunci, zatímco plody, které uměle dozrají ve skladu, mají cukru méně.
Červené papriky obsahují oproti zeleným paprikám více vitaminů a živin a také antioxidant lykopen. Obsahují také devětkrát více karotenu a dvakrát více vitaminu C než zelené papriky.
TIP: Z čerstvých paprik a rajčat lze na mnoho způsobů připravit skvělé lečo z cukety. Je oblíbeným letním jídlem, které lze připravit během chvíle.